V sobotu to bylo přesně 120 let ode dne, kdy se narodil Egon Schiele. Na toto výročí připravilo českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum pro své návštěvníky mimořádnou nabídku.
Jednak to byl den otevřených dveří, tedy na všech sedm výstav, které jsou tady k vidění, se neplatilo vstupné a jednak bylo možné získat nově vydanou publikaci Schiele a Krumlov za mimořádnou cenu sto padesáti korun, tedy za polovičku.
Čím je tato publikace zvláštní? Co přináší nového v pohledu na Egona Schiele? „Je to první vydání, které přináší mnoho nových informací,“ uvedla ředitelka centra Hana Jirmusová s tím, že kniha se postupem času dočká určitě dalších doplnění a reedicí. „Už nyní vím o nejméně dvou až třech krumlovských motivech, které Schiele ztvárnil a které budeme chtít přidat.“
Co se týče informací o malíři, které doposud většinou široká veřejnost ani neměla možnost se dozvědět, takových přináší kniha Schiele a Krumlov mnoho.
„Součástí knihy je i rozsáhlá korespondence mezi Schielem a jeho přáteli. Kniha přináší i nové detailní informace například o vývoji názvu města. Velmi zajímavé je to, že Schieleho obrazy si velice pečlivě prohlížejí i památkáři, protože před sto lety nebyly některé detaily města jinak vůbec zaznamenané.
Schiele si totiž všímal i domků, které nebyly příliš viditelné nebo honosné. Někdy to byly vyloženě i polorozpadlé objekty. I pro nás je dnes často velkým překvapením, kde on dokázal najít krásu,“ shrnula Hana Jirmusová.
To se ale týká nejen zobrazení města Krumlova, ale i jeho obyvatel.
Egon Schiele dokázal dostat do svých kreseb jednak své pocity, ale také i povahové rysy svých modelů. „Nejen, že například nějakou svoji modelku ztvárnil tak, jak vypadala, ale posunul její portrét ještě dál. Je na něm vidět, zdali byla namyšlená, nebo naopak byla romantickou duší či agresivní děvče,“ dodává ředitelka Egon Schiele Art Centra.
To samé dokázal Schiele při malbách Krumlova. Působilo na něj jako mrtvé město, snad jen kromě tří obrazů nenamaloval v ulicích žádné lidi. „Svým způsobem by tady něco takového mohl zažít i dnes, kdyby přijel do Českého Krumlova někdy v zimě, například v únoru,“ shrnula Hana Jirmusová.
Návštěvnický ohlas nejen samotného dne otevřených dveří, ale i vystavených děl byl obrovský. „Přijeli jsme sem jen kvůli této akci,“ řekli v sobotu například manželé Tichonovi Z Prahy.
„Je to možná tím, že můj otec býval historik a do Krumlova jezdil hodně na služební cesty. Ten mi Schieleho tvorbu vlastně představil,“ doplnila Markéta Tichonová.
Úryvky z dopisů citovaných v knize Schiele a Krumlov:
Peschko! Chtěl bych pryč z Vídně, co nejdřív. Je to tady ošklivé. Všichni jsou závistiví a pokrytečtí, bývalí kolegové mne sledují falešnými pohledy. Ve Vídni vládne stín, město je černé, všechno je na recept. Chci být sám. Na Šumavu bych chtěl. Egon Schiele
Jako spoluporučník jsem udělal vše, abych udržel Egona na správné cestě, bohužel zbytečně. Za všechna svá varování jsem se dočkal jen nehorázně drzých prolhaných dopisů… Ale však on zjistí, jestli rostou stromy do nebe… Strýc Leopold Czihazcek
Takže jsem byl v Krumlově, hledal jsem míska k bydlení i na práci a vidíte, našel jsem to nejhezčí. Budu vám vyprávět o své příští zahradě s tulipány, o svém vznikajícím domku na terasách – přijeďte! Egon Schiele
Víte, jak rád jsem v Krumlově, ale teď mi to má být znemožněno: Lidé nás prostě bojkotují, protože jsme rudí. Pochopitelně bych se proti tomu mohl postavit, ale nemám ani čas, ani proč se tímto způsobem vyčerpávat. Musím se do 6. srpna vystěhovat. Egon Schiele
Egon Schiele narazil na osobní nepřátele, kteří si vzali za záminku jeho politický radikalismus, aby tohoto „osamělce“ a „svůdce mládeže“ (vyskytlo se totiž několik gymnazistů, ktří se k němu přidali jako nadšení přívrženci moderny) nejprve drobnými ústrky a nakonec hrubým násilím vypudili z města. Arthur Roessler
