Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově je již všeobecně známé, ale málokdo z Krumlováků a ostatních obyvatel regionu ví, kde po smrti spočinul známý fotograf německé národnosti, jenž za sebou nechal cenné dílo a výpověď o minulém životě lidí na Šumavě.
Ve skupině čtenářů, kteří k hrobu přišli, nechyběli ani ti, kteří si na členy Seidlovy rodiny pamatují osobně.

umlovském deníku," vyprávěl Jindřich Essel z Českého Krumlova. „Josefova syna Františka jsem znal. Jsem ze Šumavy, narodil jsem se v Hořicích na Šumavě, takže jsme se se Seidlovými navštěvovali. Moje matka se chodila fotit ještě k Josefovi. Máme doma staré fotky, které fotil Josef. Syn Františel měl po 48. roce pak fotoateliér na náměstí tam, kde je dnes Hrozen."

Josef Seidel zemřel 21. října 1935, krátce po svých 76. narozeninách, které měl 2. října.
„Zanechal po sobě manželku Elizabeth, syny Františka (27 let), Helmuta (27 let) a Arnolda (25) a žádné dluhy," líčil Petr Hudičák, ředitel Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. „Jeho nečekaná smrt mnohé zaskočila. Obratem k Seidlovým v hojném počtu zamířily nesmírně zajímavé kondolence. V následujících dnech se sešlo více než 220 kondolencí. Většina z nich je psána německy."

Jeden z mála česky psaných soustrastných lístků je třeba od trafikanta Martina Troupa z Křemže. Kondolence přicházely z Větřní, Rožmberka, Vyššího Brodu, Horní Plané, ale i z Prahy, Rakouska, Německa, Polska, ba i od neteří z Anglie.

„S vyjádřením soustrasti nezůstali pozadu fotografové jako krumlovský Micko," vypočítával Petr Hudičák. „Českobudějovický Vlasák či Chalupa, prachatický Pelikán, vyšebrodský Wagner a jiní – jen od krumlovského fotografa Josefa Wolfa žádná kondolence nepřišla."

Rodině kondolovali i podnikatelé a jejich zaměstnanci – z větřínských papíren Ignác Spiro a synové, bratři Porákové z papírny Vltavský mlýn, majitelé lenorské sklárny; z obchodních partnerů pak například zástupci firem Agfa nebo Kodak. A mnoho dalších.

Petr Hudičák doplnil: „Známé je i jméno rodiny Tschunko, která v roce 1911 poskytla svůj zahradní domek na terasách Na střelnici pro pobyt Egona Schiele. Kondoloval i bývalý krumlovský starosta, zachránce místní synagogy, seminární zahrady vedle dnešního muzea či zakladatel Muzea Šumavy v Horní Plané Dr. Karl Tannich či rodina někdejšího krumlovského starosty Franze Khemetera."

Čtenáři setkání u hrobu Josefa Seidla ocenili. „S panem Hudičákem se často scházíme v ateliéru. Pořádá přednášky a promítá nám ty dávné fotografie – práci v lese, na vesnici, fotografie odvedených vojáků, prostě z celého kraje. Já sem na hřbitov chodím, ale jiným směrem a ani jsem nevěděla, že tady má pan Seidel hrob," řekla pětašedesátiletá Dagmar Šanderová z Č. Krumlova.