Dvě stě osmdesát devět sborů dobrovolných hasičů z jedenapadesáti okresů celé republiky, celkem dva a půl tisíce hasičů, se v sobotu zapsalo do české i světové Guinnessovy knihy rekordů.

Důvod? Dálková přeprava vody. To sice nezní příliš akčně, ale pokud musí všichni tito hasiči pospojovat hadice na vzdálenost 63,46 kilometru s převýšením 540 metrů a během sedmi hodin dostat vodu až na vrchol Devíti skal nedaleko Žďáru nad Sázavou, pak už je proč před takovým výkonem smeknout.

„Jsme šťastni, že jsme i třeba jako malá obec mohli být u něčeho tak velikého a přispět k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů,“ řekl v pondělí velitel hořických hasičů Josef Furiš.

Však se také na víkendové klání už několik týdnů připravovali přímo doma v Hořicích na Šumavě. Ty jsou totiž pro vytlačování vody do kopce ideálním prostředím. A tak tréninkově hasiči spojovali hadice z dolního konce Hořic až ke kašně na náměstí. Kdo zná Hořice, ví, že už toto je husarský kousek.

„Celorepublikový pokus o rekord se měl pořádat už vloni, ale nepřihlásilo se tolik sborů, kolik by bylo potřeba,“ doplnil Josef Furiš.

O tomto víkendu už byla situace jiná. V sobotu nad ránem se na ždárských kopcích postupně spojovaly první hadice, které propojily dva kraje, Jihomoravský a Vysočinu. Do pokusu o překonání rekordu museli hasiči postupně spojit 3080 kusů hadic, 324 jich bylo připraveno jako záloha.

Mezi ně se muselo napojit 156 stříkaček, přesněji řečeno agregátů. Těch muselo být pro jistotu připraveno ještě pětasedmdesát záložních. Had se táhl přes 18 obcí okresů Brno-venkov a Žďár nad Sázavou.

Akce nezaujala jenom hasiče z České republiky, ale k přepravě vody se přihlásilo také jedno družstvo z Německa a jedno ze Slovenska. Trasa z Dolních Louček na Devět skal vede v převýšení 540 metrů.

Nápad na vytvoření rekordu vznikl před třemi lety v hlavách hasičů z Nových Dvorů na Žďársku. „Když jsme ale zjistili, že oficiální český rekord z roku 2001, který eviduje agentura Dobrý den v Pelhřimově, je 47 kilometrů, zaváhali jsme,“ řekl v pondělí Jiří Sáblík, velitel dobrovolných hasičů Nové Dvory. Přesto jim věc nedala spát.

Nejtěžší bylo podle Sáblíka zapojit do rekordu co nejvíce sborů dobrovolných hasičů. To byl také důvod, proč trvala příprava tak dlouho. Nakonec se to podařilo a bylo nutné začít řešit problémy spojené se samotnou přepravou vody.

„Největší problém nebyl ani tak dostat vodu na kopec, ale vyrovnat tlak vody, když hned poté hadice klesaly z kopce dolů,“ nastiňuje Josef Furiš z Hořic na Šumavě. „Některým strojníkům tak mašina nasála i samotnou hadici. A nebo se stroj zavařil. Což znamenalo vyměnit mašinu, kterých bylo naštěstí jako záložních připraveno dost.“

Radost a hrdost

„Hlavně moc děkujeme všem, kteří se akce zúčastnili,“ vzkazuje Jiří Sáblík. Poté, co komisař Agentury Dobrý den projel celou trať a shledal, že splňuje parametry k zápisu do české, ale i světové Guinessovy knihy rekordů a především poté, co na vrcholu Devíti skal z poslední hadice doopravdy vystřelil proud vody, zažívali všichni chlapi neskutečný pocit štěstí.

„To se nedá popsat; kdo tu nebyl, ten to nepochopí,“ shrnul Jiří Sáblík. Jak v pondělí Deníku potvrdila Hana Votavová z Agentury Dobrý den, rekord skutečně padl.

„Dnes mi má náš dohlížející komisař, shodou okolností také dobrovolný hasič, dodat všechny výsledky,“ shrnula s tím, že akce bude zapsána do České knihy rekordů. O zápis do světové knihy už si musí pořadatelé akce zažádat sami.

A proč se vlastně pouštět do podobných akcí? „Je to návrat k ryze hasičským soutěžím, žádné sprinty v tretrách, ale v klasickém zásahovém oblečení,“ shodují se jak hořický velitel Josef Furiš, tak Sáblík i ostatní.