Jejich úkolem je udržovat chráněnou oblast. Odolná zvířata do této lokality byla převezena vloni v listopadu z přírodní rezervace v Milovicích.

Koně nemohli být vypuštěni vloni do celé rezervace kvůli povodním a podmáčené krajině. „Dnešním dnem se divokým koním zpřístupní ta část, která přiléhá blíže k řece a která kvůli vysoké hladině vody byla problematická na dokončení,“ vysvětlil v úterý dopoledne Dalibor Dostál, ředitel České krajiny. Přes léto však podle něho nastaly vhodné podmínky, které umožnily vypustit koně na celých sedmnáct hektarů Chráněné krajiné oblasti.

Exmoorský ponny totiž dokáže pečovat o velmi různorodé typy prostředí. „My v Milovicích v pilotní rezervaci máme stepní savanovitou lokalitu a zde byla unikátní příležitost, aby příroda ukázala, jak umí spásat i lokality podmáčené,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel České krajiny, proč byli koně převezeni právě na území Meandry Lužnice. Divoký kůň tu bude pobývat zřejmě napořád. „Našim cílem je, aby tu koně byli dlouhodobě. To znamená, aby rezervace měla perspektivu desítek let,“ řekl Dostál. Zatím jsou na území jen klisny. Pokud by se ale rezervace do budoucna rozšiřovala, je možné, že přibyde i hřebec stejného typu.

Majitel přilehlé usedlosti doplnil, že se jedná o druh, který je nenáročný na údržbu. „Nemusí se kovat, očkovat, je nenáročný na krmení, žije celoročně na pastvě, nevyžaduje přikrmování, kromě standardního lizu solného, který potřebuje. „Území je nyní dvakrát větší. Pastvin budou mít zhruba deset hektarů. Zbytek jsou bažiny, tůně. Žijí tu volně, my jim do toho nezasahujeme, nanejvýš se jim dá kostka lizu,“ zmínil Josef. Divocí koně mají v prostoru spásat a udržovat porost.

„Území, na které se teď díváme, je v podstatě hodně málo dotčeno člověkem, je ponecháno přirozenému vývoji. Tímto se máme trochu vrátit do minulosti a zvýšit biologickou pestrost území. A to způsobem, který nevyžaduje přítomnost pil, traktorů, křovinořezů,“ hovořil Miroslav Hátle z Agentury Ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště jižní Čechy. Doplnil, že se jedná o přírodní model a moderní způsob, který se v Evropě prosazuje. „Koně se navrací do míst, která potřebují ochránit před zarůstáním,“ uzavřel odborník.

V minulosti byli podle něho mokřadní louky podél řeky vysíkány. Lidé vynášeli trávu a dosušovali seno. S rozpadem maloplošného zemědělství a příchodem kolektivizace za bývalého režimu, toto všechno odpadlo. „Bez vlivu člověka většina ekosystémů začíná zarůstat a mění se v nějaké formy křovin nebo lesů,“ komentoval Hátle.