„Je vidět, že doba komunismu opravdu skončila,“ utrousil jeden z turistů při procházce nádvořím vyšebrodského kláštera.

Neopravených a zdevastovaných míst a budov ponechaných minulým režimem je tady čím dál tím méně. Přesto je tu nutné obrátit každou korunu, než se na cokoliv vydá. Zvláště proto, že příjmy kláštera jsou ve většině odkázané zcela na turistický ruch.

Ještě před čtyřmi lety přijelo do vyšebrodského cisterciáckého kláštera třicet tisíc turistů ročně. Letošní návštěvnost je však podobná té loňské: „Zatím to vypadá, že se dostaneme na 25 tisíc návštěvníků,“ sdělil v neděli převor kláštera Justin Berka.

V květnu se na zásadním poklesu návštěvnosti podílela mračna popela, které chrlila do nebes islandská sopka. „To nám odřeklo hodně zájezdů z ciziny, protože se lidé báli létat letadly,“ míní převor.

„V posledních týdnech pro změnu nepřijelo deset zájezdů z Francie, kvůli stávce. To je dohromady pět set lidí a na výpadku tržeb je to znát.“

Podobně jako například Lipno, které letos hlásilo konečně nárůst návštěvnosti a to především díky českým klientům, zaznamenávají podobný trend i v klášteře.

Možnost prohlídek tu mají celoroční, ovšem na podzim a během zimy je nutné se objednat. Kromě návštěvnické trasy tady nyní turisté mohou spatřit v akci i restaurátory, kteří si vzali do parády boční kaple svatého Benedikta, Bernarda a Panny Marie Vyšebrodské. V jedné z nich pak bude za tři roky vystaven i slavný Závišův kříž.