Přední Výtoň - Kromě 23 tisíc návštěvníků, kteří během letošního roku vyšplhali na vrch Svatého Tomáše a ještě o kousek výše, na zříceninu Vítkova Hrádku, navštívilo během silvestrovského dne tato místa i několik desítek dalších. Odměnou jim byl výhled až na daleké Alpy, konkrétně na vrcholy Dachsteinu nebo Gross Prielu. Další odměna pak čekala nadšence ve formě noční oslavy Silvestra přímo na hradě.

Kromě uvedených výjimečností je toto místo také posledním hradem u hranic České republiky nejen v českokrumlovském regionu, pak už jsou jen hranice a jiný stát. Je tedy posledním nejen do výšky, ale i do šířky. Ale zdaleka ne posledním v zájmu lidí.

"My tady nejsme poprvé, je tu krásně," uvedl při odpolední vyhlídce pod věží Roman Marek s manželkou. "Lidé jezdí tisíce kilometrů za krásami světa a přitom za humny mají tisíce krás," tak zní nápis v knize dojmů, umístěné pro změnu přímo na vrcholu věže. V naprosté většině vše v kladných ohlasech. Pokud je nějaký negativní, pak většinou jen na téma počasí a mlhy, které může někdy výhled do širého okolí pokazit. I to se může stát. Ovšem za bezoblačné oblohy je výhled vsuktu majestátní. Od alpských velikánů na jihu až po Kleť a v bílém oparu zabalené temelínské věže na severu. Západ obstará zas pro změnu neuvěřitelný pohled na šumavské kopce.

Ve chvíli, kdy padla tma, rozsvítili organizátoři všechny louče podél cesty ze Svatého Tomáše až na vrchol hradu. Ozářená věž byla viditelná i z Frymburka. Stejně tak neušel návštěvníkům hradu půlnoční ohňostroj v poměrně značně vzdáleném Českém Krumlově a v některých rakouských městech. Pak už následoval jen přípitek a přání všeho nejlepšího k novému roku 2009.

Předseda občanského sdružení, které hrádek spravuje, Miroslav Kovačičín unikátnost stavby včera potvrdil: "Dlouhodobě jsme zjišťovali, zda-li to tak opravdu je a mohu potvrdit, že Vítkův Hrádek je nevýše položeným hradem ve výšce 1053 mentrů nad mořem v České republice a má největší dochovanou věž v republice."

Občanské sdružení se o hrad stará už deset let a díky úspěšné návštěvnosti je schopno ze vstupného pokrýt všechny náklady a správu hradu.

Vítkův Hrádek byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova jako správní a obranné středisko tehdy nově osídlené oblasti.
Pro svoji zdaleka viditelnou polohu na nezalesněném hraničním hřebeni a bohatou historii se stal Vítkův Hrádek romantickým inspiračním zdrojem malířů a spisovatelů. Adalbert Stifter sem zasadil děj své povídky Hvozd i svého stěžejního románu Vítek. Básník Adolf Hejduk zase věnoval tomuto místu dvě rozsáhlé poémy Dřevorubec a Pod Vítkovým Kamenem.

Zásobování hradní posádky vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do přízemní sběrné nádrže. Vítkův Hrádek stojí v místě, kudy prochází hlavní evropské rozvodí. Kapky deště, které dopadnou na severní část hradu, poputují skrze Vltavu do Severního moře. Kapky z jižní strany pak díky odtoku do Dunaje, skončí v Černém moři.