Solární elektrárna, která vyrůstá na okraji města vedle silnice do Velešína Nádraží, leží mnoha místním v žaludku.

Názory se různí

- František Šrámek, Velešín:
„I když se nejedná o trvalou změnu, protože životnost panelů se odhaduje na 25 až 30 let, pro mnohé z nás je to změna trvalá.“

- Pavel Hadrava, Křemže: „Solární elektrárny mi obecně nevadí. Když je to jejich pozemek, ať si dělají, co chtějí.“

„Vůbec se mi nelíbí, když na polích místo obilí a trávy jsou tyhle klacky se slunečními panely. Je to i na Šumavě. Proč to povolují? Přitom elektřinu pořád zdražují,“ bědovala ve čtvrtek obyvatelka Velešína Marie Bromová.

Elektrárna ovšem v místě bývalého letiště vzniká podle všech platných předpisů. Že nebyl důvod nevydat povolení k její stavbě, včera potvrdila i Miluše Jandová z kaplického stavebního úřadu.

Zelenou elektrárně před časem dali i velešínští zastupitelé, kteří k její stavbě neměli žádných připomínek.

„Plocha je v územním plánu vedena jako průmyslová zóna. Původně zde měla svůj závod postavit firma vyrábějící lyže, ovšem ekonomická krize tento záměr překazila. Následně o pozemek projevil zájem investor stavějící fotovoltaické elektrárny.

Bránit podnikání by nebylo dobré, a tak jsme proti stavbě žádné připomínky neměli. Byť si možná všichni zastupitelé tehdy neuvědomovali, jak bude elektrárna v tomto konkrétním místě vypadat,“ uvedl starosta Velešína Josef Klíma.

Právě otázky, proč město stavbu nezastavilo, zaznívaly včera od oslovených občanů Velešína nejčastěji. Podle mínění místostarosty Jiřího Růžičky by však elektrárna mohla vyrůst i přesto, že by s její stavbou zastupitelé nesouhlasili.

„Město bylo jen jedním z účastníků úředního řízení. Daná lokalita svým charakterem odpovídá tomu, k čemu je využita, a tak myslím, že protest města by v tomto případě nic nezmohl,“ řekl. Obecně platí, že konečné slovo při vydávání stavebního povolení má stavební úřad.

Jak uvedl investor stavby Radim Lauer, stavba velešínské elektrárny má být dokončena v říjnu. On sám se prý zatím s negativními reakcemi veřejnosti na pole solárních panelů nesetkal.

„V Česku teď realizujeme tři takové projekty a ohlasy od lidí jsou všude vesměs pozitivní. Myslím, že jsou rádi, že se daná plocha v průmyslové zóně využije spíše tímto způsobem, než kdyby tam vyrostla například spalovna chemických odpadů,“ sdělil Radim Lauer.

Podobný názor má i velešínský místostarosta Jiří Růžička. „Také bych rád viděl elektrárnu raději v nějakém svahu, kde se nedá postavit nic jiného, ale na druhou stranu jsou lepší fotovoltaické panely, než kdyby původní investor na tomto místě udělal obrovskou betonovou základovou desku pro novou továrnu a pak práce kvůli dopadům ekonomické krize zastavil,“ porovnal Jiří Růžička.

Solární panely budou u výpadovky na Velešín Nádraží stát nejméně dvacet let. „Po skončení životnosti panelů bude pozemek uveden do původního stavu,“ ujistil Radim Lauer.

Ať už Velešínští vznikající elektrárnu vezmou na milost, nebo ne, brzy se zřejmě budou muset smířit s dalšími plochami posetými solárními panely. Fotovoltaická elektrárna se má stavět ještě nedaleko holkovského nádraží, třetí má pak vyrůst naproti té současné. „Měla by ale být schována více v údolí,“ dodal starosta Josef Klíma.

Jak hledí na vznikající panelové pole místní

Marie Bromová, 75 let: „Nelíbí se mi to vůbec. Například po cestě na Šumavu jsou toho hektarové lány. Nevím, jak stát uvažoval, když místo obilí a trávy na polích trčí tyhle klacky s panely. Proč to povolují? Přitom je elektřina čím dál dražší.“

Milan Pouzar, 46 let: „Myslím, že je to zbytečné, když tu máme Temelín. Podle mě to tam nemusí být. Těhle elektráren už je tu dost, zabírá to místo a nedělá to hezký vzhled.“

Jiří Mikeš, 75 let: „Já na to koukal jako blázen. Takhle znehodnotit zemědělskou půdu, to snad není možné. Nevím, kdo vydal povolení a zda nebyla nějaká protiakce. V jedné vesnici na Novohradsku se proti tomu postavili, a nic takového jim tam nevzniklo.“

Jiřina Urbánková, 59 let: „Mně je to jedno. Mně tahle pole se solárními panely nevadí. Jezdíme kolem nich například ve Světlíku, když jedeme na chatu, a díváme se po tom, že div nenabouráme (smích). Je to zvláštní pohled.“

Pavel Hadrava, 26 let, Křemže, toho času ve Velešíně: „Já proti tomu nemám námitky. Chtěl jsem si také dělat solární panely doma na střeše. Ale já bych si na to musel půjčit, tak jsem do toho nešel. Kdo si je postavil před rokem a nemusel si na to půjčit, tak na tom vyrejžuje. Ta pole panelů mi v republice nevadí – když je to jejich pozemek, ať si na něm dělají, co chtějí. Blbý je, že to zaplatíme všichni.“

Silvie Foitlová, 19 let: „Moc se mi to nelíbí, ale zase z hlediska životního prostředí ho tyto elektrárny neznečišťují. Nevadí mi to, ale nemělo by se to s jejich budováním přehánět, aby se tu jimi neobstavil celý Velešín a bylo kam chodit na procházky.“

Marta Vudyová, 63 let: „Je to takový strašák, který kazí městu dobrý dojem. Je to veliký. Všude je toho plno a kazí to ráz krajiny, teď je to takový hit. V tom místě, kde se staví u Velešína teď, je to v zimě nádherné na běžky. Teď nevím, jak to bude.“

Pavel Pleva, 57 let: „Cítím to tak, že stavět fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě je nesmysl. Současně vím, že investor to staví v souladu se zákonem. Přál bych si, aby vešlo ve známost jméno úředníka, který stanovil výši úhrady za výkup elektřiny z těchto zařízení a vysvětlil, na základě čeho ji stanovil, když dotace, které investoři do těchto zařízení dostávají, jsou u nás vyšší než jinde. Řadě lidí se výstavba fotovoltaiky nelíbí, ale když je to zákonné, tak s tím nikdo nic neudělá. Investorovi nic nevytýkám, chová se logicky. Já jsem pro fotovoltaické panely a jejich rozumné subvence, ale na střechách.

Zuzana Kyselová, Martin Tröster