Jako věčně zelený bumerang se opět vrací problém otáčivého hlediště v českokrumlovské zámecké zahradě a otázky kolem jeho zachování či odstranění.

V těchto dnech totiž obdržel Mezivládní výbor pro světové dědictví UNESCO od Ministerstva kultury České republiky takzvanou Zprávu o stavu památky UNESCO Český Krumlov, kterou během posledních měsíců sepsal tým složený zčásti ze zaměstnanců Národního památkového ústavu a zčásti i osazenstva radnice a Městského úřadu v Českém Krumlově.

Deník má k dispozici text této zprávy, a co se týče budoucnosti otáčivého hlediště, pak se zpráva dá zjednodušit asi takto: „Česká republika bude nadále pokračovat v naplánování harmonogramu, který oznámila ve svém oficiálním vyjádření ze dne 24. ledna 2007 tehdejší ministryně kultury Helena Třeštíková. Tomu by měla dopomoci nová studie řešení prostoru před letohrádkem Bellarie a pro realizaci vymístění stávajícího otáčivého hlediště ze zámecké zahrady a zabezpečení jeho funkce na jiném místě.“

Kdo zná text tolik diskutovaného dopisu bývalé ministryně, tomu je jasné, že s otáčivým hledištěm se v zahradě nepočítá.

Ve světle těchto informací se také nyní může zdát, že všechny snahy ministra kultury Václava Riedlbaucha, regionálních politiků a koneckonců i lidí podepsaných pod peticí za zachování točny vyjdou naplano a otáčivé hlediště skutečně nejpozději rokem 2015 končí.

Aktuální Zpráva o stavu památky UNESCO je odpovědí na předchozí reakci Výboru pro světové kulturní dědictví UNESCO, který k otáčivému hledišti v zámecké zahradě před více než rokem mimo jiné uvedl:

„…výbor s vážným znepokojením konstatuje, že smluvní stát má v úmyslu pokračovat ve využívání statku pro divadelní činnosti pod širým nebem.“

„…výbor opakovaně žádá smluvní stát, aby v souladu s článkem 119 Směrnic garantoval, že trvalé užívání (myšleno točny) nemá žádný negativní dopad na mimořádnou univerzální hodnotu, celistvost a autentičnost statku (myšleno kulturního dědictví).“

Odeslání Zprávy, přesněji dvou zpráv zpracovávajících jak téma otáčivého hlediště, tak samotného města Český Krumlov Výboru UNESCO včera potvrdila i Eva Tichá z odboru vnějších vztahů a komunikací Ministerstva kultury: „Pokud nebudou doplňující dotazy, bude se jimi Mezivládní výbor pro světové dědictví zabývat na přelomu prvního a druhého pololetí tohoto roku. Autorizované znění rozhodnutí tohoto výboru by mohlo být známo letos v srpnu.“

Jak na zprávu reagují ti, kterých se točna bezprostředně týká?

„Právě si zprávu čtu a za Českou republiku se v ní mluví, že umístění točny v zahradě je nevhodné a že se bude pokračovat ve hledání řešení, tedy ve vymístění. Co na to můžu říkat?“ konstatoval včera ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. Také on chápe obsah Zprávy jako informaci o snaze ukončit provoz točny v roce 2015. Co se dalšího místa určeného pro točnu i formy jejího provedení týče, také Šesták připouští, že interpretací Zprávy je celá řada. „V současné době připravuji pro nového ministra kultury Jiřího Bessera návrhy a podklady pro další jednání o otáčivém hledišti,“ doplnil včera Šesták.

Jak to vidí politici

Odvolání se na kontinuitu navrženou bývalou ministryní kultury Helenou Třeštíkovou má ale i další možnost výkladu. Od té doby, co po několika málo týdnech působení ve svém úřadu odstoupila, zastávalo tento ministerský post několik lidí – Martin Štěpánek, Václav Riedlbauch a dnes Jiří Besser. Nikdo z nich však nesedl a nenapsal na UNESCO obdobný dopis jako Třeštíková, byť s jiným vyzněním.

V důsledku toho Výbor UNESCO v posledních letech nedělá nic jiného, než se stále dotazuje České republiky, jak je to vlastně s plněním závazků, které na sebe dopisem ministryně vzala. Ale nikdo z ministerstva už Výboru nenapsal třeba to, že situace je dnes jiná.
Je vlastně jiná, nebo není?

„Zpráva pro UNESCO bohužel musí kličkovat mezi bývalými závazky o odstranění otáčka a současným stavem, kdy má otáčko opět prodlouženou platnost a diskutuje se o tom, jak a v jaké formě ho zachovat na současném místě,“ hodnotí text Zprávy senátor Tomáš Jirsa a dodává: „Signifikantní je, že se na straně 34 zprávy pro UNESCO objevuje točna jako druhá nejnavštěvovanější atraktivita v Českém Krumlově s 57 546 návštěvníky v roce 2009. Přeci nejsme padlí na hlavu, abychom si takovou atrakci odstranili.“

Co po přečtení aktuální Zprávy o stavu památky UNESCO Český Krumlov míní dnes už bývalý starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička, jeden z iniciátorů zachování točny v zámecké zahradě, který původní znění této zprávy pro předchozí zasedání Výboru UNESCO odmítl podepsat? „Normální člověk v každém kousku naší planety by se ptal: Co vlastně chtějí ti v Českém Krumlově? Atrakce, která má za posledních 10 let zvýšení návštěvnosti o 100%, je pro ně problém a chtějí ji odstranit? Dokresluje to asi fakt, že ve vedení města zůstali lidé, kteří jen pokračují v cestě zdemolovat otáčivé hlediště, aby se snížila atraktivita našeho města a snížila návštěvnost po odstranění světově jedinečného skvostu.
Je i zajímavé, že mnozí se opírají o dopis ´týdenní´ ministryně kultury, která si možná neuvědomila závažnost i závaznost dokumentu, který tenkrát podepsala. Otázkou je, jak se mohla za těch pár dnů důkladně seznámit s okolnostmi otáčivého hlediska a významem, který pro naše město točna má.“
Luboš Jedlička pokračuje: „Je to opravdu problém, jak se uvádí na str. 48 Zprávy? Nedělají z otáčka problém jen někteří jednotlivci, sledující svoje zájmy?
Na str. 7 se uvádí, že Chráněný statek (ČK) splňuje uvedená kritéria i v roce 2010, stejně jako je splňoval v roce 1992, když bylo rozhodnuto o zápisu na seznam v Santa Fé. Čí je tedy zájem něco měnit? Občanů našeho města a všech stovek tisíc návštěvníků otáčka za poslední roky určitě NE!
Restaurování Bellarie? Jak uvedli ministr kultury Besser a ex ministr kultury Jandák – restaurování Bellarie vedení zámku nic poslední roky nebránilo,osobně jsem u toho byl. Proč to není hotovo? To je stejné, jako by soused řekl, že nemůže opravovat svůj dům, protože kus od něho stojí ten můj… Bellarie a OH jsou od sebe asi 20-30 metrů.
Chci ještě připomenout, že Zpráva pro UNESCO v roce 2008 nebyla schválena zastupitelstvem města, protože s odstraněním otáčka většina zastupitelů, hájících zájmy občanů, nesouhlasila. Místostarostka Jitka Zikmundová stejně Zprávu za město podepsala. Nechce se mi věřit, že dnes by vedení města s odstraněním otáčka souhlasilo a usilovalo o likvidaci světového fenoménu, který každým rokem přiláká stovky tisíc návštěvníků do našeho města, ale pouze 60 tisíc diváků z nich má to štěstí zhlédnout výjimečná představení.“

„Základní velká Zpráva pro UNESCO se psala v roce 2008, nyní popisujeme to, co se událo od té doby,“ uvedla včera jedna ze spoluautorů Zprávy Jitka Zikmundová. „Já jsem se věnovala části cestovního ruchu a management plánu ochrany památkového fondu na straně 19. Tedy jak tento management ve městě zajišťujeme.“

Nejpodstatnější pasáže textu Zprávy o stavu památky UNESCO – Historické centrum Českého Krumlova

Připomínky
…Česká republika v této souvislosti připomíná, že opakovaně deklarovala nezbytnost uchování příležitosti pro realizaci divadelních představení pod širým nebem v Českém Krumlově, a to v návaznosti na staletou tradici a historii užívání prostory před letohrádkem Bellárie pro kulturní události a v návaznosti zájmu na zachování kontinuity divadelního života v místě, kde se dnes nachází předmětné otáčivé hlediště. Tento prostor tedy bude užíván i po odstranění v současnosti existujícího otáčivého hlediště v souladu se zásadou funkční autenticity a v souladu s historií a tradicí místa pro kulturní slavnosti pod širým nebem.

Divadlo zůstane
…Česká republika opakovaně konstatuje, že si je plně vědoma, v souvislosti s Úmluvou o ochraně světového dědictví a s paragrafem 119 Operační směrnice k jejímu provádění, své povinnosti udržovat výjimečnou celosvětovou hodnotu statku, jeho integritu a autenticitu, přičemž se nedomnívá, že výše naznačeným způsobem využívání prostoru před letohrádkem Bellárie pro kulturní slavnosti, které se zde pořádaly od dob baroka, by mohlo docházet k narušování integrity či autenticity statku nebo jeho výjimečné světové hodnoty, protože tento prostor byl pro tyto slavnosti určen od dob vzniku letohrádku Bellárie.

Nezávislé studie
…V souvislosti s potřebou nezávislého posouzení otázek mimořádné univerzální hodnoty statku, jeho celistvosti a autentičnosti, nechala Česká republika vypracovat dvě studie, které se danou problematikou, každá z jiného úhlu pohledu, zabývají.

První z nich, srovnávací analýza dopadu otáčivého hlediště na hodnoty, pro které bylo historické centrum Českého Krumlova zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, vypracovaná architektem Olegem Hamanem, dospěla k závěru, že otáčivé hlediště neovlivňuje negativní panoramatický pohled, pro který byl Český Krumlov zapsán na Seznam světového dědictví, navazuje na starou tradici barokního divadla na zámku, společnost si ho cení, má již padesátiletou tradici, nijak neohrožuje prostorové uspořádání a zvyšuje atraktivnost zahrady. Na druhé straně je v současnosti existující otáčivé hlediště nevhodně umístěno v hlavní ose zahrady, jeho architektura je podřadné kvality (rozměry, podoba a materiály), mezi otáčivým hledištěm a pavilonem Bellárie dochází k negativní interakci, k objemovému rozporu, k funkční kolizi, otáčivé hlediště nemá odpovídající divadelní zázemí, což v důsledku vede ke znečištění zahrady a k devalvaci letohrádku Bellárie; dále dochází k funkční kolizi mezi divadelními zkouškami a návštěvníky zahrady, je znemožněno vnímání zahrady a je ohrožena její celistvost, což také vede k neinformovanosti veřejnosti o hodnotách zámecké zahrady.

Druhá ze studií, vypracovaná zahradním architektem Přemyslem Krejčiříkem, byla srovnávací analýza vybraných evropských historických zahrad zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO, v nichž se pořádají divadelní a hudební představení pod širým nebem, jako např. Salzburg, klasický Výmar, Versailles, Amboise, Chambord, atd.

Výsledkem této studie bylo konstatování, že ve většině z nich nejsou instalovány stálé konstrukce pro divadlo nebo jiné kulturní slavnosti, a že Český Krumlov je jediným příkladem zahrad s trvale instalovaným hledištěm umístěným v hlavní ose historické zahrady. Původní závazek

Česká republika bude nadále pokračovat v naplánování harmonogramu, který oznámila ve svém oficiálním vyjádření ze dne 24. ledna 2007 (dopis ministryně kultury k č.j. 11732/2006), tedy v územní vyhledávací etapě projektu umístění nového otáčivého hlediště, a rovněž v řešení problematiky realizace kulturních slavností pod širým nebem před letohrádkem Bellárie, ve světle závěrů obou výše uvedených studií a názoru ICOMOS/IFLA a předchozích doporučení Výboru.

Česká republika se domnívá, že za tímto účelem se v současnosti jeví jako nejvhodnější zpracování prospektivní studie, dávající ideový základ pro řešení prostoru před letohrádkem Bellárie a pro realizaci vymístění stávajícího otáčivého hlediště ze zámecké zahrady a zabezpečení jeho funkce na jiném místě.

V návaznosti na celosvětovou krizi a následně přijímaná opatření směřující k omezení finančních výdajů jednotlivých zemí ve všech oblastech společenského života, Česká republika upozorňuje, že plánované odstranění stávajícího otáčivého hlediště a jeho nahrazení jiným mobilním zařízením na novém místě a návrh a realizace vybavení prostoru před letohrádkem Bellárie, vhodného pro kulturní představení, mohou být z tohoto objektivního důvodu limitovány.