To poznal jeden srnec žijící poblíž Velešína, který se vydal na pastvu ke sběrně druhotných surovin. Jenomže co čert nechtěl – bylo zrovna apríla – nějak se zamotal do šňůry ohradníku, který vytyčoval pastvinu pro koně. A ne a ne paroží ze zákeřného uvěznění uvolnit.
Jeho štěstím bylo, že se do té končiny vydal venčit psa jeden obyvatel Velešína. „Uviděl srnce, jak tam s sebou mlátí, tak mi zavolal,“ líčil Jiří Růžička, místostarosta Velešína a předseda velešínské organizace Českého svazu ochránců přírody.
„Tak jsme skočili do auta, já a městský policista, a jeli tam. Přijeli jsme tam zrovna ve chvíli, kdy před našimi zraky ten srnec zápolící se šňůrou spadl do jámy, která byla kousek od něho.“
Zachránci nelenili, hodili na strachem ztuhlého srnce deku a zabalili mu do ní hlavu, aby neviděl, co se bude dít.
„Tím se srnec uklidnil a přestal s sebou škubat. Šňůru jsme odřízli a srnce vytáhli ven. Měl odřená záda, ale jinak mu snad nic nebylo. Myslivci alespoň říkali, že ho později viděli – snadno ho poznají, protože mu získal kousek té bílé pásky na paroží,“ vyprávěl Jiří Růžička.
Tím pro něho ale celá záležitost ještě neskončila. Nebezpečnou jámu bude třeba zabezpečit a uzavřít, aby do ní nikdo další nespadl. „Vždyť je tak 160 až 170 centimetrů hluboká,“ odhadl Růžička.
