Jako každý rok, se zde tento týden koná oblíbená akce Sochy a děti, kterou vede akademický sochař Petr Fidrich. A jak bylo včera vidět, slunečné počasí a příjemné teplo si užívaly jak  děti, tak i vedení Boudy. „Je to krásné tvořit zase venku," usmál se Ladislav Michalík, vedoucí Boudy. „Po tolika měsících, kdy byl člověk většinou zavřený uvnitř, je to fajn."

Každý den se v Boudě střídají zhruba dvě školy, jejichž žáci si zkoušejí sochání do dřeva. Včera dopoledne svůj umělecký cit zkoumali osmáci a deváťáci ze Základní školy Kaplická Český Krumlov. „Au, to já bych se ještě zranila. Toho se bojím," třeštila oči jedna z dívek, když dětem Petr Fidrich ukazoval, jak správně držet dláto a palici. Než se však nadála, měla nástroje v ruce a tvořila. Stejně jako její spolužáci.

Ne všichni se však dokázali na své dílo soustředit. „Prosím, můžeme si k tomu pustit muziku?" ptala se dívka, která už lovila sluchátka z kapsy. Nebyla jediná, hned několik jejích vrstevníků už mělo dokonce sluchátka v uších. „Za chvíli nám tady budou i tancovat," usmál se Petr Fidrich.

Nechybělo ani focení. Přece jenom, umělecká činnost se musí zmapovat. Děti štelovaly mobilní telefony, aby zachytily spolužáky v akci.

Pro většinu školáků bylo sochání do dřeva novinkou. „Je to naprostá bomba," řekla Anita Horváthová. „Moc se mi to líbí. Určitě bych chtěla takhle něco vytvářet."

Přesně to je důvod, proč se Petr Fidrich v sochaření s dětmi už tolik let angažuje.  „I kdyby jenom jedno procento z nich chtělo pokračovat v tom, co tady děláme, budu spokojený," říká.

S Ladislavem Michalíkem táhne projekt Sochy a děti už jedenáctým rokem. „To je fakt něco. Člověk si ani neuvědomuje, jak moc to letí," povzdechl si Ladislav Michalík.