„Sochy vznikají po odklízení sněhu," říká Jozef Gabaj. „To se po navršení hromad vezme zednická lžíce a jde se do té hromady něco hledat," směje se. „No, a něco se tam najde, letos třeba hlava skřítka." Jozef Gabaj totiž „nesochá" jenom ze sněhu, ale především ze dřeva. Sníh, tedy takzvaný měkký materiál, jak říká, využívá k tomu, aby vztah k tvoření získala i jeho dcerka.

Bohužel zimy jsou poslední dobou na sníh dost skoupé, ale třeba před takovými pěti lety, kdy po uklízení skutečně vznikaly pořádné hromady, vytvořil Jozef Gabaj na dvoře zhruba osm deset metrů velkou ležící ženu, která tam vydržela dva měsíce. Žádný div, že se zahrada pana Gabaje v zimě mění v atraktivní cíl procházek některých obyvatel Větřní. Pochopitelně ne každý sníh je pro čarování soch vhodný. Nejlepší prý je hromadu nechat trochu sednout. „Sníh slehne a kopice pak zhutní," popsal Jozef Gabaj. Poté socha vydrží docela dlouho, pokud nepřijde obleva. „Z velkých hromad sněhu by se daly dělat divy," směje se sochař.

Vykouzlit sochy z ledu Jozef Gabaj ještě nezkoušel. „To víte, že by mě to lákalo. Na tvoření soch z ledu ale není Česká republika dostatečně vybavená správnými podmínkami. Počasí se totiž musí vystihnout dost dopředu, protože led je háklivý materiál. Sochy se pak z ledu řežou motorovkami a teplem z let lamp se uhlazují. Technologii, jak je udělat, mám zvládnutou," směje se.

Když je Jozef Gabaj zvyklý pracovat se dřevem, práce ve sněhu mu zřejmě musí připadat jako hra. „Hodina práce se sněhem se rovná jednomu dni práce se dřevem," porovnal.