Ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, které zkoumá volně žijící živočichy, očekává, že mláďata se budou rodit každým dnem. „To proto, že e 10. března již samice pevně seděla.“ říká. Místo k hnízdění si pár hledá vždy zkraje roku, na vejcích sedí samice zhruba měsíc, mláďata se kroužkují asi po 20 dnech, za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat, budku pomalu opouštět a žít ve volné přírodě.

Loni, rovněž v čase Velikonoc, se zde narodila tři mláďata a byla to mimořádná událost. Jak tehdy upozornil ornitolog Václav Beran, v literatuře žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách, kromě Šumavy, nejsou. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

Vítání čapího páru při západu slunce.
Čápi se zabydleli už i v Plané nad Lužnicí

Každé sokolí mládě loni dostalo 10. května dva kroužky. Jeden, odečítací, nese jen tři znaky a lze ho přečíst dalekohledem či pomocí fotopasti. Druhý, národní slouží k přesné evidenci ptáka v databázi kroužkovací stanice. Je to jakýsi ptačí průkaz.

„Bohužel o loňských českobudějovických mláďatech zatím nemáme žádné zprávy. I když spíše asi bohudík. U mladých ptáků jsou odečty většinou spojené se zraněním či úhynem. Hnízdit sokoli začínají až ve druhém, častěji až ve třetím roce života. Na hnízdištích je pak výrazně větší šance na odečet jejich kroužků. Nalézt toulající se mladé ptáky v krajině a odečíst jejich kroužek je velmi obtížné. Doufáme tedy, že o mláďatech z Budějovic uslyšíme v následujících letech,“ vysvětluje Václav Beran.

Makov nabízí online přenos z krmítka.
Makov nechává nahlédnout do krmítka, zpříjemňuje tak chvíle lidem na celém světě

Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva městské teplárny, podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. A ornitologové doufali, že by se mohl utvořit sokolí pár a zahnízdit, což není ve stotisícové jihočeské metropoli běžné. A to se loni i letos stalo.

„Očekávám, že mláďata se budou rodit každým dnem, protože 10. března již samice pevně seděla,“ říká ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, které zkoumá volně žijící živočichy.Zdroj: Archiv Teplárny České Budějovice

„Očekávám, že mláďata se budou rodit každým dnem, protože 10. března již samice pevně seděla,“ říká ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, které zkoumá volně žijící živočichy. Foto: Archiv Teplárny České Budějovice

„Odpovědný přístup k životnímu prostředí je přirozenou součástí naší práce. Kromě provádění ekologizace vlastního provozu rekultivujeme také odkaliště Hodějovice, kam se postupně vrací přírodní ráz původního meandru Hodějovického potoka. A podpora populace ohroženého sokola stěhovavého patří mezi další vítané projekty,“ říká Tomáš Kollarczyk.

Čapí pár se vrátil na hnízdo v Nemyšli na Táborsku.
Čapí pár v Nemyšli dovádí na komíně

Sokolí pár si místo na komíně výtopny Vráto nevybral náhodou. Umístění budky je velmi bezpečné a areál nabízí přirozené přírodní prostředí. Sokoli se ve městě pohybovali již několik let, ale kromě těch „teplárenských“ dosud nevytvořili pár a nezahnízdili, často totiž šlo o zimující ptáky ze severu Evropy.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců, v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Samičky se posouvají od svého rodiště minimálně několik desítek kilometrů a hledají nová teritoria. Ta by se teď mohla rozšířit dále do kraje.