Soudy různých instancí už od devadesátých let minulého století několikrát potvrdily, že slavný obrazový cyklus devíti gotických maleb, které tvoří takzvaný Vyšebrodský oltář, patří vyšebrodským cisterciákům a že tento slavný obrazový cyklus byl neoprávněně v dobách komunismu převeden na stát. Ale i tak si musel mnišský řád počkat na schválení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Od minulého týdne jsou už ale tyto vzácné deskové obrazy, jejichž autorem je takzvaný Mistr vyšebrodského oltáře, lidově řečeno zpátky doma. Převor kláštera Justin Jan Berka totiž podepsal smlouvu o vydání tohoto díla. Přesto je nutné brát obrat zpátky doma spíše obrazně, protože obrazy zůstávají i nadále vystavené v Praze pod ochrannými křídly Národní galerie.

„Domluvili jsme se s Národní galerií, že jim obrazy na patnáct let bezplatně propůjčíme," upřesnil včera Justin Berka s tím, že Národní galerie má opční, tedy přednostní právo, požádat o případné prodloužení smlouvy.

Ono bezplatné zapůjčení jen podtrhuje už dřívější prohlášení cisterciáckého řádu v tom smyslu, že mu nejde o peníze a majetek, ale o princip. O přiznání vlastnictví. Svým způsobem také dělají obrazy Vyššímu Brodu v Praze reklamu. Výhodou pak bude, podle převora Justina Berky, i smlouvou deklarovaná společná budou spolupráce mezi řádem a Národní galerií.

„Vždy, když jsem v Praze, zajdu se na obrazy do Anežského kláštera podívat. O obrazy je opravdu odborně postaráno, Národní galerie je garantem dobrého zacházení," doplnil vyšebrodský převor.

Cyklus maleb namaloval neznámý autor, ale podle ověřených indicií se tak stalo skutečně pro opatský chrám ve Vyšším Brodě. Například na obraze narození Ježíše klečí Petr I. z Rožmberka, který drží v rukách zmenšeninu kostela a vedle něj je rožmberský erb. Petr I. bývá často označován jako druhý zakladatel vyšebrodského kláštera.

Obrazy zná prakticky každý, kdo prošel základní školou, protože bývaly častými ilustracemi učebnic.
Těsně před pádem pohraničí v roce 1938 nechal malby tehdejší klášterní opat Tecelín Jaksch poslat spolu s dalšími klenoty, jako jsou Závišův kříž a Vyšebrodská madona,  do Prahy do bezpečí. Dělo se tak pro jistotu pod záminkou restaurátorských prací. Ale ani to nezabránilo tomu, aby se maleb zmocnili Němci, kteří je chtěli pro plánované Hitlerovo muzeum v Linci. Malby se staly dokonce prvním artefaktem tohoto zamýšleného muzea uloženým do depozitu v solných dolech v Alt Aussee.

Nyní zbývá vyšebrodským cisterciákům absolvovat ještě další etapu dlouhého restitučního běhu. Chybí jim totiž ještě pozemky, které stát kdysi zabral. Část z nich už zřejmě nikdy neuvidí, protože jsou pod lipenskou hladinou. „Zbývá nám ještě vydat kolem čtyř tisíc hektarů," dodal včera Justin Berka.