Mnoho lidí se však nezaleklo. „Mezitím se na náměstí shromáždila řada občanů, kteří svým neopatrným jednáním vůči vojákům mohli značně zkomplikovat situaci ve městě,“ píše se v dobové kronice Českého Krumlova.

V odpoledních hodinách se do budovy městského národního výboru vydala sovětská vojenská delegace. Od předsedy se však dočkala chladného přijetí.

„Velitel řekl už celkem známé prohlášení sovětské vlády, že jejich příjezd byl vyžádán vládou a ústředním výborem KSČ. Předseda MěNV toto odůvodnění odmítl jako vymyšlené a dodal, že se od této údajné žádosti distancují i někteří naši funkcionáři, jimž bylo přičítáno,“ psal tehdejší kronikář.

Následně předseda MěNV Jan Voráček důstojníky požádal, aby opustili město, na což major pohrozil, že podá svým nadřízeným hlášení, jak byli v Českém Krumlově přijati.

Podplukovník nakonec v pozdních hodinách rozhodl, že tanky z města odjedou.

„Krátce na to ale přijely na náměstí čtyři ruské cisternové vozy s benzinem pro tanky. Po doplnění pohonných hmot, což trvalo skoro dvě hodiny, tanky asi před druhou hodinou v noci odjely. Při rozloučení si obě strany ani nepodaly ruce.“ Na odjezd vozidel z města si počkalo hned několik občanů.

Materiál z českokrumlovské kroniky laskavě poskytl Českokrumlovskému Deníku Státní okresní archiv Český Krumlov.