Ač se počátky školství v Besednici datují již do roku 1787, výročí, které si žáci i učitelé v městysi nedaleko Kaplice připomínali uplynulou sobotu, charakterizovalo číslo 60.

Právě tolik let totiž uplynulo od dostavby nové školní budovy na okraji obce. Místní ke stavbě objektu přikročili poté, co se do Besednice přestěhovala z Kaplice měšťanská škola, jejíž žáci se do původní školní budovy u kostela spolu s dětmi navštěvujícími obecnou školu nemohli vměstnat.

Zdeňka Kulandová, za svobodna Masařová, a Miluše Holubová, rozená Mikešová, se v sobotu v besednické škole potkaly coby bývalé spolužačky po pětačtyřiceti letech. „I po takové době jsme se hned poznaly,“ smála se Zdeňka Kulandová, která nyní žije ve Zlivi. „Fotky z našeho ročníku jsme tady sice nenašly, na několika snímcích jsme ale objevily učitele, které si pamatujeme,“ doplnila.

O tom, že její škola slaví 60. výročí, se dozvěděla na internetu. „Jestli přijedu, jsem se dlouho nerozmýšlela,“ podotkla Zdeňka Kulandová. „Za ty roky se škola proměnila hodně. Třeba z původní kreslírny je teď počítačová učebna. Doba jde zkrátka dopředu,“ doplnila s úsměvem Miluše Holubová z Ločenic.

Program slavnostního dne byl bohatý; veřejnosti se otevřely všechny prostory školy, ke zhlédnutí bylo připraveno množství historických fotografií a do posledního místa se tělocvična zaplnila při žákovské besídce. „Také jsme uspořádali výstavu výrobků dětí, které navštěvují kroužek keramiky,“ připomněl ředitel školy Josef Kerner.

Slavnost si nenechala ujít ani Stanislava Jánová ze Soběnova, která před odchodem do penze učila děti v mateřské škole. „Zatím jsem tu všechno neprošla, a tak zjišťuju, co se tady za ty dva roky, kdy jsem v důchodu, změnilo,“ uvedla. „Máme to tu ale pěkné, že?“ dodala.

Zatímco si rodiče žáků, bývalí kantoři i další pozvaní užívali vystoupení dětí při školní besídce, v zákulisí na roky prožité v besednické základní škole vzpomínala Růžena Stašková. Ta po chodbách školy chodila coby žákyně, po vystudování střední školy se sem vrátila jako zaměstnankyně školní družiny a když dálkově vystudovala vysokou školu, nastoupila v Besednici po mateřské dovolené jako učitelka. „Rozhodně bych neměnila, s místní školou už jsem doslova srostla. Naše rodina žije v Besednici už nejméně tři sta let, a tak si ani neumím představit, že bych učila někde jinde. Jsem ráda za to, že učím, a ještě raději jsem za to, že učím v Besednici,“ řekla.

Přestože by si podle svých slov uměla představit, kam ve škole ještě investovat peníze – například do sborovny, která tu chybí – ocenila, že za poslední roky se tu udělal veliký kus práce k vylepšení vzhledu školy. „Máme tu pěknou tělocvičnu i dílny,“ vyjmenovala namátkou.
Změnám přitom podle ředitele školy Josefa Kernera ještě není konec. „V příštím roce plánujeme vybudovat počítačovou učebnu na půdě školy. Chceme ji vybavit s využitím finančních prostředků z programu EU peníze školám,“ prozradil ředitel.