Důvod stávky je podle nich jasný. „Neúnosné škrty v školství, které způsobí spojování jazykových skupin a jiný dělených hodin, rušení části seminářů a snížení už tak nedostatečných platů nepedagogických pracovníků,“ shrnuli hlavní organizátoři Matěj Thám a Eva Křenková.
close
info
Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová
zoom_in
Hlavní organizátoři protestního pochodu Matěj Thám a Eva Křenková.
K celostátní stávce škol se v pondělí připojili zaměstnanci čtyř základních škol a šesti školek v Českém Krumlově. Na ZŠ Linecká se zapojili do stávky jen učitelky a učitelé z 2. stupně, žáci proto budou měli ve škole zajištěný náhradní program, a ze školek zůstala otevtřená MŠ Tavírna, tak ale stávku podpořila peticí. „Všechny zaměstnankyně podepsaly petici s tím, že stávku podporují. Školka zůstala otevřena, abychom nezpůsobily komplikace dětem a hlavně rodičům,“ uvedla jménem MŠ Tavírna učitelka Jaroslava Marková. Na gymnáziu stávkuje část učitelů, na zdrávce a učilišti běžela výuka normálně.
„Zaměstnanci školy se stávkou sympatizují bez přerušení výuky a provozu školy,“ oznámila na svém webu krumlovská Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště. Co se gymnázia týká, přidala se část učitelů, škola fungovala v běžném režimu. Proč se část učitelů z gymnázia připojila ke stávce, vysvětlila Václava Zimmermannová.
„Výdaje na vzdělávání nejsou dluhem, ale investicí do budoucnosti. Škola není hračka, která se vymění každé tři roky. Současné Ministerstvo školství chce změnit systém financování pedagogické práce, který nově začínal platit v lednu 2020 a je ve školách vnímán jako jednoznačné zlepšení,“ přiblížila. „Výsledky změn ve školství se projevují v dlouhodobém měřítku. Tři roky sotva stačí, aby se nový systém rozběhl. Je tedy troufalé, pokud MŠMT vyhodnocuje dopady změn za tak krátkou dobu.“
Ředitelka gymnázia: vracíme se o 20 let zpátky
„Vracíme se o dvacet let zpátky, zničíme jakoukoliv individualizaci výuky, péči o nadané studenty, zlikvidujeme menší semináře, budeme muset zvětšit počty ve skupinách pro výuku cizích jazyků, menší jazyky možná dokonce zrušit. Tento krok není obhajitelný před rodiči ani před veřejností,“ vysvětlila Hana Bůžková, co jí na plánovaných změnách ve školství vadí. „Jsme šťastní, že můžeme studentům dopřát i výuku deskriptivní geometrie, seminář z chemie, fyziky, dějiny umění, konverzace z francouzštiny, latinu – to jsou příklady seminářů, které nelze naplnit 20 – 30 studenty. Tyto a další semináře zmizí, dělitelné vyučovací hodiny také. Jak potom mohou vypadat hodiny ve třídě se 34 studenty? Jak jinak než frontální výklad, test, výklad, test… Ale takhle my učit nechceme! My chceme učit dobře, kvalitně, chceme využívat nejmodernějších metod, chceme pomáhat studentům, chceme rozvíjet jejich talent, atd.“
Vysvětlila také, proč se do stávky nezapojila celá škola. „Není to tak, že bychom souhlasili s kroky MŠMT. My chápeme nutnost úspor v současné době. Ale jsme přesvědčeni, že řešení zvolené ministerstvem školství - drastické snížení počtu vyučovaných hodin na gymnáziích – mimořádně negativně ovlivní kvalitu vzdělávání. Já osobně jsem zkusila všechny možnosti, jak vyšším orgánům vysvětlit, že návrh je naprosto špatný (od krajského úřadu přes poslance, senátory, až po ministra školství). Asociace ředitelů gymnázií stále bojuje proti krokům poškozujícím školy, studenty, děti.“
