VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stifter spojil město s Evropou už za totality

Horní Planá - Hornoplánští si v sobotu připomněli padesáté výročí otevření památníku slavného rodáka.

24.10.2010
SDÍLEJ:

Zapálit padesát svíček na narozeninovém koláči Stifterova památníku v Horní Plané dalo pěknou práci, a tak se tohoto úkolu v sobotu zhostili všichni, kteří se u voňavé dobroty právě nachomýtli. Sfouknout všechny svíčky se pak podařilo na první pokus.Foto: DENÍK/Martin Tröster

Až v Japonsku se o malém šumavském městečku ví díky překladům knih zřejmě neslavnějšího hornoplánského rodáka, spisovatele a malíře Adalberta Stiftera.

Z historie domu

- Stifterův rodný dům pochází ze 17. století, Stifterův rod zde žil od doby kolem roku 1660
- v roce 1910 dům čp. 21 zakoupila obec Horní Planá, v roce 1934 vyhořel a poté byl opraven
- po rekonstrukci v objektu našla zázemí knihovna, byl zde i obecní byt

V sobotu umělcův rodný domek provoněl obrovský narozeninový koláč s číslem 50 uprostřed. Kulatiny však neslavil Stifter, jenž zemřel již v roce 1868, ale expozice o jeho životě a díle, která v půvabném domku, kde spisovatel poprvé uzřel světlo světa, v dobách hluboké totality vznikla.

„Dodnes považuji za zázrak, že se v roce 1960 podařilo v socialistické republice otevřít památník jakéhosi německy píšícího spisovatele,“ ocenil Ivan Slavík z Regionálního muzea v Českém Krumlově, které dnes expozici ve Stifterově rodném domě provozuje, zásluhy někdejšího ředitele českokrumlovského muzea Jana Huleše a znalce Stifterova díla Huga Rokyty.

V podobném duchu se při sobotní slavnosti vyjádřil i dlouholetý ředitel Institutu Adalberta Stiftera v Linci, kde slavný hornoplánský rodák žil a posléze i zemřel, Johann Lachinger. „Začít v podmínkách, které tehdy v Československu panovaly, prosazovat vytvoření expozice připomínající Stifterovu osobnost, to chtělo hodně odvahy,“ řekl.

Existence Stifterova muzea v Horní Plané v éře socialismu byla podle Ivana Slavíka velikým paradoxem. „Na Šumavě, která byla od ostatního světa oddělena železnou oponou, totiž existoval památník velkého a humanistického ducha Šumavy,“ zdůvodnil.

Jak historik doplnil, význam Adalberta Stiftera překračuje Horní Planou hned z několika důvodů. „Stifter patřil k posledním univerzálním osobnostem renesančního typu, mezi něž se u nás řadil například i Palacký. Byl totiž nejen literát, ale také malíř, věnoval se podpoře kultury a umění, stál při zrodu zemského muzea a galerie v Linci a ve funkci zemského školního inspektora se v duchu kaplického Ferdinanda Kindermanna zasloužil o totální reformu školství,“ vyjmenoval Ivan Slavík.

Doplnil, že Stifter měl i vizionářské schopnosti, neboť vůbec jako první dokázal popsat Šumavu bez hranic. „Ve svých románech totiž psal jen o Šumavě a Šumavanech, nikoliv o Češích, Rakušanech nebo Němcích.“

Kdyby měli tu možnost, už dávno by si prý Hornoplánští nechali Stifterovo jméno či podobiznu patentovat. „On je totiž značka, která ve světě Horní Planou prodává,“ potvrdil starosta města Jiří Hůlka. „Skrz Stiftera jsme navíc do Evropy vstoupili daleko dříve, než se odehrála sametová revoluce,“ podotkl.

I přes blížící se důchodový věk je Stifterův památník v Horní Plané ve stále lepší kondici. Svědčí o tom nejen stále se rozšiřující expozice, ale i množství akcí, které se tady každoročně od 1. dubna do poloviny prosince, kdy je otevřeno, konají.

„Zvláštní program vždy připravujeme k Mezinárodnímu dni muzeí i Festivalu muzejních nocí, mnoho lidí k nám zavítá i v rámci Dnů kulturního dědictví. Už teď připravujeme adventní lidový jarmark, který je rovněž tradiční,“ uvedla kustodka Stifterovy expozice Lenka Hůlková.

Jak při sobotní oslavě doplnila, památník slavného hornoplánského rodáka byl otevřen na den přesně před padesáti lety. „Jen s tím rozdílem, že tehdy byla neděle,“ usmála se.

Do Horní Plané jezdí Stifter dodnes

Sobotní slavnost v Horní Plané si nenechal ujít ani jmenovec místního významného rodáka, Adalbert Stifter ze Salcburku, jenž patří do spisovatelova rodu. O tom, že má své kořeny právě v Horní Plané, se prý dozvěděl ve stejné době, kdy byl památník jeho předka ve městě u Lipna otevřen.

„Tehdy jsem se svými rodiči přicházel z rakouské strany k neprostupné hranici. Když jsme se dívali směrem, kde Horní Planá leží, řekli mi, odkud náš rod pochází,“ vzpomněl Adalbert Stifter.

Tehdy si prý nedovedl představit, že do Horní Plané bude o několik desítek let později pravidelně jezdit. „Našel jsem tu něco, co si můj předek vždycky přál – porozumění mezi lidmi a národy,“ uzavřel.

Autor: Martin Tröster

24.10.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

OBRAZEM: Jarmark na sněhu zaplnil louku před zbrojnicí

Ilustrační foto

Policie dopadla vykradače chat na Benešovsku

Hluk, smrad a krev i o Vánocích?

Jižní Čechy - „Zábavná“ pyrotechnika škodí zvířatům i lidem. Záblesky a hluk způsobují u zvířat paniku. Divoká zvířata se při ní mohou zranit, ta domácí i ztratit.

Jak si můžete užít třetí adventní neděli na Krumlovsku

Českokrumlovsko - Vybírat můžete mezi koncerty nebo si už zajít pro betlémské světlo.

OBRAZEM: Z jihu na sever a zpátky domů. Třeboň vítá nového kastelána

Třeboň/ROZHOVOR/ – Poprvé si prostředí třeboňského zámku, označovaného za perlu jižních Čech, vyzkoušel před lety jako běžný průvodce. Odtud ho život zavedl na památkové objekty na Moravu i na severozápad Čech.

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT