V sobotu rozezněl varhany z rakouského Ottensheimu v rožmitálském kostele Nanebevzetí Panny Marie při tradiční Rybově mši vánoční člen chrámového sboru z nedaleké Kaplice Jiří Větrovský.

„Na varhany pravidelně hraji i v Kaplici, ale ty rožmitálské jsou lepší. Rozdíl je hlavně v mohutnosti a stavbě nástroje, která ovlivňuje i jeho zvuk,“ nešetřil Jiří Větrovský chválou na rožmitálský poklad.

Ví, o čem mluví, neboť na varhany hraje již od roku 1960, kdy mu základní, tzv. Malátovu školu, dal omlenický páter Lik. Na nauku pak Jiří Větrovský docházel ke známému pedagogovi a někdejšímu řediteli kaplické umělecké školy Milanu Kyzourovi.

Jako výjimečné přitom rožmitálské varhany hodnotí i další odborníci. Například podle Dana Piláta, jenž se podílí na opravách a údržbě varhan na Českokrumlovsku, jde o mistrovské dílo jak po stránce technické a zvukové, tak i koncepční.

Vyřezávané reliéfy na hracím stole, propracované zdobení pseudogotické skříně varhan a svébytné barvy jednotlivých rejstříků podle něj slouží ku poctě ottensheimské varhanářské dílny dodnes.

Ostatně, její díla se při mších nerozeznívají na Českokrumlovsku pouze v rožmitálském svatostánku, ale i v kostelích v Přídolí, Omleničce, Černé v Pošumaví a také ve vyšebrodském klášterním kostele.

Současné manuálové rožmitálské varhany s dvanácti znějícími rejstříky nahradily původní nástroj z poloviny 18. století od Bedřicha Semráda ze Sedlce.

Rozeznít vahrany není podle Jiřího Větrovského snadná věc. „Varhanní hra je vázaná, což je například oproti klavíru rozdíl. Na něj totiž hrajete úhozem, ale prstoklad u varhan na sebe musí navazovat, aby ve hře nebyl žádný přerušený tón. Nesmíte zkrátka skákat po manuálech,“ přiblížil Jiří Větrovský.

Doplnil, že hru na varhany, stejně jako na ostatní nástroje, je třeba pravidelně cvičit. „Teď, když už jsem v penzi, na to mám víc času. Chodím buď do kostela, anebo hraji doma na harmonium, které jsme v roce 1962 koupili s maminkou v Benešově nad Černou od tamního pátera Třebína,“ doplnil kaplický varhaník.

Rybova vánoční mše se v rožmitálském kostele Nanebevzetí Panny Marie letos konala již potřetí. „Uspořádat v Rožmitále tuto mši byl můj osobní cíl. Je to pro nás veliké potěšení,“ uvedla starostka Rožmitálu na Šumavě Alena Ševčíková.

Doplnila, že zatímco při prvním ročníku mši zpěvem doprovodil třeboňský sbor Pěslav, už po dva roky Rožmitálským zpívají členové kaplického chrámového sboru.