Během povodní v roce 2002 přesáhly celkové škody v katastrálním území Českého Krumlova 400 milionů korun, z toho na samotném majetku města kolem 151 milionů. Jen v památkové rezervaci bylo povodní zasaženo 117 domů z 281. Škody měly na svědomí řeky Vltava a Polečnice.
Zvláště s ohledem na moravské Troubky, kde si po nedávných záplavách lidé stěžují na to, že stát na ně s protipovodňovými opatřeními zapomněl, si může Český Krumlov oddechnout. Bagrování a vyzdívka Vltavy v centru města se tady chýlí ke konci.
„Opatření jsou koncipována v rámci zabezpečení Českého Krumlova na standardní ochranu, tedy na takzvanou stoletou vodu,“ avizoval před rokem Daniel Vaclík ze specializované firmy VH Tres, která se zabývá mimo jiné komplexní přípravou vodohospodářských staveb. Jaká je situace po roce od začátku stavby?
„Myslím, že už je to na hladině Vltavy určitě i vidět,“ okomentoval v úterý Vaclík s tím, že při srovnatelně vysokých průtocích vody je hladina o poznání níže. Po roce už také nečeká žádné překvapení v podobě bagru uprostřed koryta ani na vodáky. Stroje z velké části zmizely a zbývá dopracovat levý břeh od Lazebnického mostu až po pivovar.
„Přesný termín ukončení prací stanoven není, a to s ohledem na zvednutí hladiny řeky v průběhu nadcházejících týdnů, ale hovoří se o konci léta,“ sdělila v úterý mluvčí českokrumlovské radnice Jitka Augustinová.
Opatrnost je na místě, zvláště po loňských zkušenostech s přívalovými dešti, které bagrování na měsíc zcela zastavily.
Jez se změní, nahradí ho sklopná konstrukce
„Vypočítaná a provedená opatření pomohou v různých úsecích řeky různě,“ dodává k budoucí ochraně města před zvýšenou hladinou specialista Daniel Vaclík, který opatření na Vltavě projektoval.
„Maximální průtok je pod jezem. A dokud ten nebude přestavěný, může celkový výsledek v úseku podjezí a nadjezí trochu zmarnit,“ dodal Vaclík s tím, že právě přestavba současného jezu do budoucí podoby město ještě čeká.
Současná podoba jezu pod Plášťovým mostem mezi Rybářskou ulicí a mlýnem by měla zmizet během příštího roku a nahradí ji sklopná konstrukce. Ta by měla, kromě lepší propustnosti vody, také lépe zapadat do historického rázu města.
Nedopadne ovšem tento plán podobně jako plán otočného mostu? „Povodí slibuje, že peníze na jez budou,“ doplnil v úterý Daniel Vaclík. Zatím prý nejtěžší část prací na protipovodňových opatřeních bylo podle něho jednání kolem budoucnosti ostrova za Lazebnickým mostem a vysvětlení věci veřejnosti.
Voda plyne, lodě plují dál
Vltavou se už několik týdnů prohání desítky lodí a vodácká veřejnost už si zkouší vystupovat na břeh jak v místech tomu určených, tak i jinde. Dokonce už si na březích některé půjčovny samy nainstalovaly úvazná oka a kolíky. A to není dobře. V takovém případě totiž zřejmě nevědomky poškozují cizí majetek.
„Chceme apelovat na podnikatele, majitele půjčoven lodí i na samotné vodáky, aby nic takového nedělali. Kromě jiného tím maří práci, kterou tady firma dosud odvedla,“ doplnila mluvčí Augustinová.
Valná většina vyzdívacích prací je čerstvě dokončena a na instalaci úvazových ok a takzvaných pacholat se teprve čeká. Město, Povodí Vltavy, ale i zástupci vodácké veřejnosti z půjčoven lodí se před časem také předběžně dohodli na pravidlech provozu lokality podél Vltavy.
Ta během příštích týdnů přesně vymezí, jaká auta budou moci do těchto lokalit vjíždět, jaký bude režim odkládání a vyvážení odpadů a podobně.
Za pokácené stromy přibude náhrada
Prohrábka koryta a úprava břehů v rámci protipovodňových opatření si vyžádala odstranění 21 stromů. Podle českokrumlovského odboru životního prostředí a zemědělství jsou druhově zastoupeny javory, břízy a olše a převažují vrby. Největší část dřevin stála v lokalitě od Lazebnického mostu k provizornímu mostu u bývalých jatek.
„Odbor životního prostředí obdržel oznámení o kácení dřevin rostoucích mimo les při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, konkrétně podle vodního zákona. Jako úřad jsme nemohli stanovit povinnost náhradní výsadby stromů, ale podařilo se nám ji se správcem toku, tedy Povodím Vltavy, vyjednat. Povodí vysadí celkem 42 stromů,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Vlasta Horáková. Vysazeny by měly být postupně duby, olše, javory klen, javory babyka, jasany a hlohy.
„Při hledání pozemků pro náhradní výsadbu bylo pro odbor životního prostředí a zemědělství určující nalézt vhodné plochy k výsadbám v okolí řeky tak, abychom v maximální možné míře vykompenzovali ekologickou újmu, vzniklou odstraněním původních stromů.
V prostoru pivovarské náplavky dojde k výsadbě keřového patra, protože vzrostlé stromy jsou z pohledu povodňových stavů pro správce toku nepřípustné, jelikož tvoří pevné překážky odtoku. Vyplníme volné proluky stromoví podél Vltavy od Rechlí směrem ke kempu ve Spolí na levém břehu ulice Pod Svatým Duchem a na levé straně úseku před mostem u domu dětí a mládeže,“ dodala Horáková.
Etapy protipovodňových opatření v korytě Vltavy
První etapa se týkala prohrábky koryta řeky Vltavy a zpevnění svahů. Obsahem další etapy bylo a je rozšíření koryta, odtěžení násypů a náplavů. Práce těchto dvou etap měly podle prvních odhadů trvat 10 měsíců.
Zbývá ještě etapa, která v sobě zahrnuje přestavbu pevného jezu u Jelení lávky na jez pohyblivý. Poslední dvě etapy zahrnují mobilní hrazení, místní úpravy a zvýšení nábřežních zdí a úpravy inženýrských sítí.
Pokus o kompromis
Starosta města Luboš Jedlička požádal na začátku dubna loňského roku Povodí Vltavy o pokus nalezení kompromisu mezi požadavky občanů Českého Krumlova a zachováním ochrany obyvatel před velkou vodou.
„S investorem jsem diskutoval možnost úpravy ostrova a jeho stabilizaci. V úvahu by mohlo přijít vymodelování ostrova do stabilního hydrodynamického tvaru, podobně jako jsou konstruována křídla letadel. Ve stávající podobě není možné ostrov zachovat. Povodí Vltavy vypočítá, co by takové řešení znamenalo pro hladinu vody při povodních.
Ani projektant, ani investor, ani město si nemohou vzít na svědomí následky, které by měla neuváženě provedená prohrábka řeky a zachování nebezpečné masy v korytě řeky. Počkáme na odbornou analýzu projektanta,“ doplnil Luboš Jedlička.
