Kromě „pěšáků“ se do zachraňování bezmocných mláďat, které potrvá do konce června, zapojuje stále více myslivců, zemědělců nebo třeba profesionálních hasičů. „Letos je nás o poznání víc než loni, je znát posun. Na ráno se zatím pokaždé někdo našel. Pomocníky ocení hlavně piloti dronu, kteří pomocníky nasměrují k mláďatům v terénu,“ přiblížila Pavla Benettová ze spolku Stop sečení srnčat. „Vzniká i hodně nových skupin po celé republice a my se snažíme neustále inspirovat další lidi tam, kde to nefunguje, ať dají dohromady lidi a pustí se do toho. O nic jiného než o ochotu lidí nejde. Myslivci to oceňují čím dál tím víc.“

Povodně v Českém Krumlově v roce 2013. Ze břehů se vylila Polečnice, zahrozila i Vltava v centru. Pod vodou skončily hospodské zahrádky i auta.
FOTOOHLÉDNUTÍ: Krumlovem se prohnala další ničivá povodeň. Na Vltavě i Polečnici

Zapojují se i profesionální hasiči z krajských měst, kteří mají vlastní drony s termovizí, a nabízejí myslivcům pomoc. A nejen ti jihočeští, kteří prolétávají louky na Krumlovsku či Budějovicku pravidelně, čímž zároveň získávají praxi, kterou využijí třeba při vyhledávání ohnisek požárů. „Například jedna holčina na Karlovarsku založila skupina, propojila hasiče s myslivci a týden nato už se létalo. Je to jenom o vůli, času a aktivitě těch, kterým to není jedno,“ připomíná Pavla Benettová.

Někteří zemědělci seče vůbec nehlásí a spolupráci odmítají

Ale i když dobrovolníků i kontrolovaných luk přibývá, najdou se místa, kde se neochotu zemědělců spolupracovat prorazit nedaří. „Jsou mezi nimi i velkofarmáři s tisíci hektary půdy, např. z Kájovska nebo Kaplicka. Myslivci si stěžují, že sečou stovky hektarů luk ve spoustě honiteb a seče jednoduše nehlásí,“ posteskla si. „Někdo řekne, že to je pro něj moc práce, někdo úplně odmítá komunikovat. Na druhou stranu máme ve svých řadách spoustu skvělých zemědělců, s nimiž je opravdu radost spolupracovat.“

Co říká zákon o myslivosti:
§ 10: Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků:
(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin.
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji.

Počty posečených srnčat ho šokovaly, a tak se přidal k zachráncům

Jedním z dobrovolníků, kteří se do zachraňování srnčat pustili letos poprvé, je Pavel Jindra z Kájova, který brzy ráno prolétává louky dronem. „K pilotům jsem se dostal přes výzvu v Deníku, mám licenci open A1/A3 na pilota dronu, a tak jsem se zdejší skupině ozval přes facebook a oni mě zaškolili na jejich dron s termokamerou,“ přiblížil. „Protože mám coby dřevař/arborista blízko k přírodě, tuhle činnost považuji za velmi prospěšnou a moc se mi líbí, co spolek dělá a co dokázal. Když člověk vidí na vlastní oči, co je kolem toho práce, tak smekám, kam až se jim to podařilo dotáhnout.“

Dobrovolníků, kteří spojili síly s myslivci a zemědělci a na Krumlovsku zachraňují srnčata před sečením, přibývá.Zdroj: Pavel Jindra

Skládá poklonu všem, kteří se na vynášení srnčat z luk podílejí. „Každý, kdo přiloží ruku k dílu, je součástí týmu a má v něm své místo. Jako nováček s minimem zkušeností nemůžu objektivně posoudit všechno, co se děje, ale z toho, co jsem zatím poznal, mi vychází, že se jedná o skvělé lidi, kteří jsou ochotni udělat nezištně něco pro přírodu, pro srnčata.“

Jak se zapojit? Všechny potřebné informace a kontakty najdete ZDE

A vítá také, že se téma dostává stále více do povědomí veřejnosti. „Číslo 60 tisíc usmrcených srnčat za rok v Česku mě absolutně šokovalo. Když pak na vlastní oči vidíte ta bezbranná mláďata, nejde zůstat necitlivý k jejich osudu. Mluvil jsem i s chlapy od nás z Kájova, co už jsou v důchodu a celý život pracovali v zemědělství, a shodli se, že to pro ně bylo vždy nepříjemné, když na jaře sekali louky a věděli, že tam ty srnčata někde můžou být. Díky lidem, jako je Pavla Benettová, se situace mění k lepšímu. Nelze samozřejmě zachránit všechny, ale každé malé zachráněné je cesta správným směrem, a i cesta může být cíl,“ uzavírá nováček v zachraňování srnčat.