Útoky predátorů a také značné kolísání hladiny jezera v uplynulých zimních měsících. To jsou podle příslušníků Petrova cechu hlavní příčiny nebývale vysoké úmrtnosti ryb v části lipenského jezera.

„Padlo přes tisíc kusů kapra s délkou kolem pětačtyřiceti centimetrů, asi 200 kusů kapra o velikosti 50 až 70 centimetrů a na 50 kilogramů bílé ryby, tedy plotice nebo cejna,“ upřesnil Josef Prüher, vedoucí rybářských stráží českokrumlovské místní organizace Českého rybářského svazu pro střední část Lipna.

Za touto pohromou podle rybářů stojí kromě útoků predátorů, tedy vydry a u přítoků také kormorána nebo volavky, rovněž pohyb hladiny lipenské přehradní nádrže.

„Před zimou ryby ve vodě vždy zakomorují. Jenže když například letos během zimních měsíců poklesla hladina Lipna až o 1,2 metru, do komorových hnízd se dostane led, o který se ryby popálí, a následně hynou na různá plísňová onemocnění. Anebo se v kapse vzniklé mezi hladinou vody a vrstvou ledu udusí,“ vysvětlil Josef Prüher.

Obdobné nebezpečí přitom nehrozí jen rybám. „Stejně jsou ohroženi raci nebo škeble,“ podotkl člen rybářské stráže Petr Vácha.

S hladinou Lipna podle rybářů hýbají vodohospodáři každoročně, nikdy však ne tak výrazně jako právě během uplynulé zimy. „Dříve se voda upouštěla koncem listopadu, takže ryba se stačila stáhnout. To už teď neplatí – jakmile napadne více sněhu, hladina jezera jde rychle dolů,“ uvedl Petr Vácha.

Podle tvrzení tiskové mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Petry Krainové však pohyb hladiny vody v lipenském jezeře byl během poslední zimy velmi podobný jako v minulých letech. „O netypickou manipulaci se tedy nejednalo. Ta se vždy řídí platným manipulačním řádem tak, aby byly naplněny všechny účely vodního díla,“ sdělila mluvčí.

Mezi hlavní účely vodního díla Lipno patří podle Petry Krainové povodňová ochrana, zajištění minimálního průtoku nebo ochrana před nebezpečnými ledovými jevy.

„V zimním období ryby hynou ve všech vodních nádržích včetně rybníků. V mělkých partiích nádrží pak může poklesnout koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě. Nedostatek kyslíku způsobí úhyn zejména nemocných, oslabených nebo parazity napadených jedinců ryb,“ doplnila mluvčí.

Rybáři si však stojí za svým. „Nejvhodnější je stáhnout vodu ještě předtím, než ryby začnou komorovat, a pak už s ní výrazněji nehýbat až do jara. Jenže to se tentokrát na Lipně nestalo,“ podotkl Josef Prüher.

„Pořád se řeší komerční využití lipenského jezera, ale ochranu ryb a dalších živočichů, kteří v něm žijí, zřejmě nikdo v potaz nebere,“ dodal Petr Vácha.