Zúročili je i na více než čtyřicetikilometrové trati 27. ročníku extrémního závodu policejních zásahovek Šumaman. V Přední Výtoni a jejím širším okolí v sobotu 11. května 2024 měřilo síly celkem 19 nadupaných pětičlenných týmů nejen policistů, ale nově i hasičů a armády. „Absolvují zhruba tři kilometry na raftu, osm kilometrů vychází na běh a třicet kilometrů jedou na kole. Na trase, kterou musí závodníci zdolat v časovém limitu pěti hodin, je připraveno devět stanovišť s náročnými disciplínami," popisuje policejní mluvčí Jiří Matzner.

A chlapi si tu rozhodně při plnění úkolů neodpočinou. „Jednou disciplínou je kupříkladu traverz, to znamená překonání 37 metrů po laně nad volnou hloubkou zhruba osmi metrů. Další stanoviště pracovně nazvané síťová hora jsou sítě natažené v korunách stromů a závodník je musí překonat. Týmy musí zvládnout také zdolat desetimetrovou skálu přímo z vody, přesněji z raftu z lipenské přehrady, pak slanit zpátky do raftu a pokračovat. V Přední Výtoni je stanoviště zdravovědy, tam musí týmy dostat jednoho závodníka na lehátku přes různé lanové překážky na druhou stranu, ale také ošetřit masivně krvácející zranění namaskovanému figurantovi," vybírá mluvčí z úkolů, které letos čekaly na trati.

Velmi obtížné a divácky atraktivní stanoviště čekalo závodníky těsně před cílem. „Po čtyřiceti kilometrech, co mají za sebou, se musí vypořádat s transportem těžkých barelů po složité dráze, kterou zdolávají. Mají časový limit třicet minut, protože je to obtížné stanoviště. Ale třeba Plzeňáci to zvládli jako dobře cvičené opice, předvedli úplně úžasný výkon," skládá Jiří Matzner poklonu kolegům ze sousedního kraje.

S náročnými úkoly se dokonce rozhodl vypořádat jediný hobby tým ve startovním poli, dobrovolní hasiči z Purkarce. A ani po absolvování části trati neztráceli jeho členové optimismus. „Ještě jsme se neunavili a nejsme pořádně špinaví. Otázkou je, jaké to bude, až slezeme z kol, ale zatím je to dobrý," hodnotil Petr Malý s úsměvem poté, co si po sérii kliků odbyl střelbu. Purkarečtí už v té době měli za sebou rafty, slaňování, zdravovědu a některé lanové překážky. Překvapila ho rychlost, s jakou závod ubíhal. „Že je to těžké? Na sobotu určitě, radši bych ležel u televize," vtipkoval. Jak ale dodal, bez pořádného tréninku by bylo zcela nemyslitelné, že by závod zvládli.

A i v konkurenci profíků se s úkoly vypořádali se ctí, jsou čtrnáctí. Loňské vítězství obhájili policisté z Hradce Králové před zásahovkou z Brna a HIKO Teamem, v jehož řadách startovali policisté z URNA. Jihočeská zásahovka skončila těstě pod stupni vítězů čtvrtá.

close Na čtyřicetikilometrové trati letošního Šumamana čekalo na týmy devět stanovišť s náročnými úkoly. info Zdroj: Policie ČR zoom_in Na čtyřicetikilometrové trati letošního Šumamana čekalo na týmy devět stanovišť s náročnými úkoly.

Šumaman je každoročně obrovská dřina, závodníci se při něm i naučí nové dovednosti. Týmy si závod i přes jeho náročnost dokáží užít. Mimo jiné i díky disciplíně překvapení, které tvůrce trati důkladně tají. Někdy z něj udělá úkol, který dá všem hodně zabrat, jindy do něj zakomponuje i dobrý vtip. „V jednom roce to byl obrovský kus skály, který měli závodníci transportovat o několik metrů dál. A vtip spočíval v tom, že ten, kdo to hned vzdal, získal trestné body, ale ten, kdo si na ten kus skály sáhnul, zjistil, že je z polystyrénu a že se dá docela snadno přemístit," vzpomíná Matzner na legendární stanoviště.

Mimořádné zážitky si ale domů odnášeli kromě závodníků i diváci. Mohli jednak fandit svým favoritům, jednak si užít doprovodný program. Jeho největším tahákem byla ukázka policejního vrtulníku nebo zásahu proti nebezpečnému pachateli se střelnou zbraní. Děti se mohly vydat na vlastní trať Šumamana přizpůsobenou jejich věku. K vidění byla technika hasičů, armády, policistů, výstroj, výzbroj, ukázky první pomoci, zdravověda či ukázky květeny a zvířectva.