Kdo má za to, že klienti domovů pro seniory celý den jen znuděně polehávají na postelích, měl by své mínění o zařízeních určených dříve narozeným lidem poupravit. Tedy alespoň v případě Domova pro seniory v Kaplici, respektive jeho odloučeného pracoviště v Českém Krumlově.

Právě tady se totiž senioři skoro každé dopoledne baví při nápaditých hrách, jejichž smyslem není jen vyplnit volný čas klientů. Aktivity mají i vyšší poslání, například procvičit paměť seniorů anebo je nenásilně přimět k pohybu. I proto nesou takové činnosti, mezi něž patřila také ta nedávná, kdy senioři se zavázanýma očima hádali s pomocí svých smyslů různé předměty, přívlastek aktivizační.

Hodina se seniory

10.00: „Dnes nebudeme nic vyrábět ani malovat, jak jste byli zvyklí z našich posledních setkání, ale trochu si zasoutěžíme,“ promlouvá směrem k seniorům sedícím na židlích, které jsou vyskládané do půlkruhu, aktivizační pracovnice domova Petra Exnerová. Ta vzápětí soutěžící rozděluje na dvě družstva, přičemž každému z nich určí kapitána. Jsou to muži, toho dne jediní zástupci drsnějšího pohlaví, kteří do jídelny domova přišli. „Dnes budeme potřebovat jen svou pusu a ruce. Soutěžícím zavážu oči a pak začneme hrát,“ říká Petra Exnerová.

10.07: „Vidíte? Nesmíte vidět!“ – „Nevidím.“ – „Tak je to v pořádku.“
Kontrolními dotazy Petra Exnerová u jednoho z kapitánů zjišťovala, jestli mu šátek přes oči uvázala správně. „Na stole mám různé dobroty. Každému z vás teď dám některou z nich ochutnat a vy budete podle chuti hádat, o jaké jídlo se jedná. A pokud uhádnete, družstvu, ke kterému patříte, připíšu bod,“ popisuje pravidla hry Petra Exnerová. Jako první soutěží kapitáni. „Otevřete pusu a říkejte, co jíte,“ vyzývá pracovnice domova jednoho z nich. „Banán,“ nenechá na sebe správná odpověď soutěžícího dlouho čekat. „Jablko,“ poznává s jistotou svou dobrotu i další hráč. „Takové soutěže i naše další aktivity nejsou jen o hraní. Slouží hlavně k procvičování paměti a smyslových orgánů seniorů,“ zdůrazňuje Petra Exnerová. Ta své svěřence v duchu tématického plánu činností na letošní rok, jenž nese název Tajemství klíčů, nabádá třeba k tomu, aby v rámci arteterapie malovali své pocity. „Smyslem je seniory aktivovat, aby celý den jen neleželi a měli nějaký pohyb,“ doplnila Petra Exnerová.

10.25: V soutěži jsou na řadě dámy. První z nich správně poznala sýr, druhá nad ochutnávanou laskominou váhá. „Chutná vám to? Je to sladké, kyselé nebo hořké?“ snaží se Petra Exnerová hráčce pomoci. „Řekla bych, že kyselé, ale asi na to nepřijdu,“ vzdává se soutěžící, načež vyslechne správnou odpověď: kyselá okurka. Bod však v tomto kole nezískává ani protihráčka. „Je to malinké a asi se to dává do sladkých jídel. Na název si ale nevzpomenu,“ krčí rameny seniorka.
Podobné váhání je podle Vladimíry Holczerové, ředitelky Domova pro seniory v Kaplici, pochopitelné. „Lidem ve vyšším věku postupně ubývají chuťové buňky, stejně jako další buňky v těle. Podobnými hrami se tento hendikep u seniorů snažíme zmírňovat,“ vysvětluje ředitelka. „Rehabilitaci u nás nechápeme jen ve smyslu lékařské péče, ale s klienty rehabilitujeme i povídáním, vzájemnými setkáními, různými aktivitami a také si všímáme emocí klientů. Neméně důležitá je i spirituální rehabilitace, kterou u nás zajišťuje farní vikář Ondřej Huječek, jenž za klienty českokrumlovského pracoviště domova pro seniory pravidelně dochází,“ doplňuje Vladimíra Holczerová.

10.40: „Co je to za věc?“ ptá se Petra Exnerová soutěžících při druhém kole hry, zatímco jedné ze seniorek vkládá do ruky kolík na prádlo. Družstvo si po správné odpovědi připisuje další bod. Soupeři však nezůstávají pozadu, skóre dorovnávají díky lžičce, kterou poznala další soutěžící. Problémy hráčům a hráčkám nedělá ani tužka, visací zámek anebo klíček, jenž do něj patří.

10.55: Trychtýř poznává kapitán jednoho z družstev až na druhý pokus. „Je to hrneček,“ zněl jeho špatný tip. Protivník si zase láme hlavu s malým pytlíčkem naplněným voňavými bylinkami. Pytlíčky českokrumlovským seniorům ušili k Vánocům klienti kaplického pracoviště domova. „Tu věc máte v pokoji,“ snaží se poradit Petra Exnerová. Nápověda však nezabírá.
O výhru ale nikomu nejde. Důležité je se společně pobavit a smysluplně využít volný čas. „Když jsme začínali, chodilo sem tak pět klientů, teď už je to většinou až polovina našich seniorů,“ pochvaluje si Ivana Balková, vedoucí českokrumlovského oddělení Domova pro seniory v Kaplici. Doplňuje, že aby společná setkání byla v budoucnu ještě hezčí, chystá se proměna jídelny v českokrumlovském pracovišti domova na multifunkční centrum aktivit. „Naše představa je taková, že v něm nebude kromě jídelní a odpočinkové zóny chybět ani koutek právě pro aktivizační činnosti,“ prozrazuje Ivana Balková.