Dvacet pět milionů korun získal Českokrumlovský rozvojový fond, dceřiná městská společnost, na rekonstrukci židovské synagogy a zahradního domku u takzvaných Jižních teras, kde strávil určitý čas svého pobytu v Českém Krumlově slavný malíř Egon Schiele.

„Víte, kde je v Českém Krumlově synagoga?“ Na dotaz odpovídá skupinka školáků takřka shodně: „Ne.“

Nenápadná krása

Nenápadná a přitom krásná budova stojí v meandru Vltavy u domu dětí a mládeže. Domek Egona Schieleho najdete o kousek dál.

Dvacet pět milionů je dost peněz, ale nebude to na dvě takové stavby nakonec málo? „Zahradní dům není objemem velký, tam půjde spíše o stavební zachování jisté dobové autenticity,“ okomentoval Miroslav Reitinger, ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu. „Část peněz bude nutné věnovat na jeho zabezpečení, kamerový a dohledový systém.“

Synagoga přežila

Výrazně větší objem prací ale pohltí budova a okolí synagogy. Tu postavila v roce 1909 českokrumlovská Židovská obec. Během nacistické okupace byli Židé z města sice rozprášeni, ale stavba kupodivu běsnění hákového kříže přežila.

Těsně po osvobození sloužila jako křesťanský kostel pro vojáky americké armády. V letech 1945 až 1968 ji využívala Církev československá husitská. Nyní vlastní synagogu pražská Židovská obec, která ji na 30 let pronajala právě Českokrumlovskému rozvojovému fondu.

„Synagoga si vyžádá kompletní elektroinstalace, zcela zde chybí voda a nebo plynové vedení,“ doplnil Reitinger. „Významné výdaje pohltí restaurátorské práce na původní výzdobě z roku 1910, velký objem prací nás čeká na vybudování sociálního zázemí v suterénu synagogy.“

Kompletní rehabilitace se dočká oplocení okolní zahrady i zahrada samotná. Synagoga by měla návštěvníkům nabídnout stálou expozici věnovanou historii židovské komunity v regionu od nejstarších zmínek až po zánik židovské obce. Kromě toho by se měla využívat i ke společenským a koncertním akcím.

V regionu směly žít je tři rodiny Židů

Nejstarší dochované zprávy o židovských obyvatelích města pocházejí z první poloviny 14. století.

Král Jan Lucemburský tehdy dovolil, aby se na rožmberském panství usadily čtyři židovské rodiny. Karel IV. později zvýšil počet těchto rodin na šest. Tyto rody byly ale později vypovězeny. Od 17. do 19. století směly žít ve městě opět nanejvýš tři rodiny.

V roce 1855 vytvořili českokrumlovští Židé náboženský spolek, v roce 1872 samostatnou obec a v rozmezí let 1908 a 1909 si vystavěli i synagogu. Svému účelu sloužila pouhých třicet let.

Dvě zajímavosti

Výsledkem snažení budou dvě veřejně přístupné budovy. V zahradním domku by ve spolupráci s Egon Schiele Art Centrem měla návštěvníky čekat určitá alternativa výtvarného ateliéru, v synagoze místo pro společenská setkávání a výstavy.

Zpřístupnit by se obě stavby měly v letech 2011 a 2012.

Třetí meandr

Oba objekty jsou součástí velkého projektu s názvem Třetí meandr. Ten zahrnuje část Českého Krumlova od Jižních teras, domek Egona Schieleho, synagogu, nedávno otevřený a zrekonstruovaný Fotoateliér Seidel a městský park, na jehož revitalizaci získalo město také 25 milionů.

To vše bude součástí nové prohlídkové trasy města. Pokud se najdou i další peníze na investice, pak z městského parku směrem k takzvané Myší díře a dál přes Vltavu až k Pivovarským zahradám vyrostou dvě nové lávky pro pěší a celá trasa se pak propojí s minoritským klášterem.

Na jeho generální opravy nyní hledá Český Krumlov 300 milionů korun v Integrovaném operačním programu ministerstva kultury.

Útočiště malířského génia

V zahradním domku žil Egon Schiele v roce 1911.

V tomto období svého života dosáhl svého typického vlastního uměleckého stylu. Do Krumlova se přestěhoval z Vídně se svojí životní družkou a modelkou Wally Neuzilovou.

Jeho bohémský životní styl a kresby aktů mladičkých dívek ale způsobily ve městě poměrně velké pozdvižení a odpor. Egon Schiele tak posléze raději Český Krumlov opustil.

Místnosti v zahradním domku jsou tři: suterén, první patro a podkroví. Původně sloužil opravdu jako zahradní domek.

V 19. století byla v těchto místech kolem teras a pod nimi malá políčka, ovocný sad, louka a dva statky. Za objekt a pozemky zaplatil fond před třemi roky 3,8 milionu korun.