Hasiči se do ohrožení dostávají zejména u požáru, při zásahu u dopravních nehod, při chemických haváriích a jiných únicích nebezpečných látek, kde vznikají toxické zplodiny. "Hasiči jsou také ohroženi viry a bakteriemi při virových epidemiích a pandemiích, jako v současné době. Toxicita ohrožení se dělí na akutní, chronickou a pozdní," vysvětlil.

KONTAMINACE ODĚVŮ

Před akutní toxicitou, kterou způsobují zejména plyny a bakterie, jsou hasiči dobře chráněni použitím dýchací techniky, respirátorů a ochranných masek.

"Před látkami způsobujícími chronickou a pozdní toxicitu, které se na místě události vyskytují zejména ve formě aerosolů, par a kapalin, jsou hasiči chráněni zásahovým oblekem a oděvními doplňky. Všechny ochranné prostředky jsou po zásahu kontaminované látkami, které mají prokazatelné karcinogenní, teratogenní, virucidní a mutagenní účinky," dodal Petr Hojsák.

Řadou výzkumů po celém světě bylo zjištěno, že k vnitřní kontaminaci hasičů a tím i zvýšení rizika vzniku chronické a pozdní toxicity dochází nejvíce při cestě od zásahu a při údržbě ochranných prostředků na stanici. "Po příjezdu zpět na požární stanici je nutné zajistit úplnou dekontaminaci ochranných prostředků. Tato činnost se provádí pomocí technického zařízení (pračky), schopného provést údržbu oděvu," zmínil, že tato údržba se skládá z několika fází – praní, chemická dezinfekce, impregnace a sušení obleku postupem zaručujícím funkčnost impregnace ve tkanině.

Program na údržbu těchto oděvů musí být speciálně upravený na všechny tyto fáze. Nevyprané obleky jsou zdroji par a aerosolů toxických a virucidních látek s chronickou a pozdní toxicitou a nakažlivostí. Z tohoto důvodu je nutné stanovení postupů a činností vedoucí k minimalizaci druhotné kontaminace místností, zařízení a osob.

NÁKLADNÁ VÝBAVA

Vzhledem k finanční náročnosti většina hasičů, jak profesionálních, tak dobrovolných, nemá možnost mít více zásahových obleků a dalších ochranných prostředků (přilba, rukavice, boty). Komplet jednoho zásahového oděvu stojí kolem 22 tisíc korun a kompletní vybavení hasiče ochrannými prostředky vyjde na asi 35 tisíc. "To znamená, že při znečištění je nutné co nejrychleji ochranné prostředky hasičů vyčistit, vysušit a připravit k možnému opětovnému použití," upozornil Petr Hojsák.

Z důvodu veliké kontaminace všech těchto ochranných pomůcek musí být po ukončení zásahu oděvy uskladněny v odděleném skladu a manipulovat se s nimi musí jako s nebezpečným odpadem.

PODAŘILO SE SEHNAT FINANCE

Na základě těchto údajů byla žádána již od loňského roku jednotlivá města a obce na okrese Tábor o finanční příspěvek na možnost zajištění a realizaci tzv. mycího centra na centrální požární stanici HZS Jihočeského kraje územního odboru Tábor. "Centrum by splňovalo kritéria na očistu ochranných prostředků pro hasiče na okrese Tábor. Dále by zajistilo stálou možnost profesionální očisty všech ochranných prostředků, jako jsou zásahový oděv, přilba, oděvní doplňky, ochranné masky," přiblížil. Hlavní součástí mycího centra je pračka se sušičkou a generátor ozonu, který slouží k dezinfekci. Náklady na pořízení se odhadovaly na 550 až 600 tisíc korun.

Navzdory letošní složité situace s vyhlašováním nouzového stavu a řešení mnoha protiepidemických opatření se po delším jednání podařilo shromáždit 649 tisíc korun z darů měst a obcí na okrese Tábor.

Na pořízení mycího centra přispěla následující města a obce: Tábor – 110.000,- Kč, Soběslav -110.000,- Kč, Veselí nad Lužnicí - 50.000,- Kč, Bechyně – 40.000,- Kč, Mladá Vožice - 40.000,- Kč, Sezimovo Ústí - 30.000,- Kč, Jistebnice – 30.000,- Kč, Opařany - 30.000,- Kč a ostatní města v hodnotě 1.000,- Kč až 20.000,- Kč, Borotín, Chýnov, Chotoviny, Dolní Hořice, Planá nad Lužnicí, Sudoměřice u Tábora, Nemyšl, Oldřichov, Smilovy Hory, Tučapy, Budislav, Košice, Dírná, Chotěmice, Krátošice, Mlýny, Psárov, Skopytce, Třebějice, Katov, Choustník. Smysluplnost tohoto projektu dokládá také to, že uvedenou investici finančně podpořil osobně i Senátor parlamentu ČR Jaroslav Větrovský.

V konečném součtu celkové náklady na pořízení vyšly na 379.331 korun. "Za zbylé finanční prostředky jsme pořídili 41 kusů nových zásahových přileb a došli i k technické úpravě automobilu TA 2 na požární stanici v Táboře," doplnil Petr Hojsák s tím, že díky si zaslouží všichni, kdo na realizaci tohoto projektu podílel.

"Děkujeme všem výše jmenovaným městům a obcím a osobně panu senátorovi Jaroslavu Větrovskému za jejich vstřícnost, kterou podpořily dobrou věc nejenom pro zdraví profesionálních hasičů, ale i pro jednotky sboru dobrovolných hasičů na okrese Tábor. Velice si Vážíme této spolupráce, která tímto přispívá ke zvýšení bezpečnosti a zdraví na okrese Tábor," uzavřel.