Čerstvě vypočítaná cena tepla vyrobeného ve zdejší kotelně se dostane pravděpodobně na 628 korun za giga joule včetně daně z přidané hodnoty. Za loňský rok Vyšebrodští ale zatím doplácejí ještě 583,99 koruny. Zvýšení ceny má podle sdělení Jiřího Chleboráda z vyšebrodského odboru vedlejšího hospodářství tři důvody.

„V první řadě je to zvýšení daně z přidané hodnoty o čtyři procenta, dále předpokládané zvýšení ceny plynu a nakonec i pravděpodobné zvýšení nákladů na opravy z důvodu stárnutí zařízení,“ sdělil včera Jiří Chleborád. Už v lednu tady mají za sebou výměnu čerpadla za šedesát šest tisíc, přičemž na celý rok má město na tyto opravy vyčleněno už v tak napjatém rozpočtu tři sta tisíc korun.
Nicméně, podle sdělení města se jedná o cenu kalkulovanou dopředu, tedy její odhad. Pokud by se sešla vhodná souhra okolností, nemusela by být nakonec třeba tak vysoká.
Město uvádí v oficiálních kalkulacích ještě druhou cenu tepla, a to 494,08 koruny za gigajoule včetně DPH. Ta je ovšem účtována jen městskému úřadu a kinu. Cena je nižší díky prakticky nulové délce rozvodů tepla. Všechny ostatní objekty, do nichž je teplo vedené rozvody, už mají v ceně započítané i náklady jak na rozvod, tak předávací stanice.
Zhruba sedmdesát procent celkových nákladů jsou peníze, které město zaplatí za dodávku plynu, a to už samo velice věrně ilustruje důvody výše ceny tepla.

Jak už Deník informoval (Čk Deník 13. ledna 2012), například Energoblok v českokrumlovských Domoradicích hlásí svým odběratelům tepla, že letošní cenu nezmění ani o jinde navýšenou daň z přidané hodnoty, měla by tedy podle vedení firmy zůstat na zhruba 558 korunách. Tam se ale topí uhlím a firma navíc staví i nový biomasový kombinovaný zdroj elektrické energie a tepla, který bude spalovat biomasu a nebude tedy odkázán na dovozovou cenu plynu. Díky tomu dokonce avizuje ještě další teoreticky možné snížení ceny v budoucích letech. „Po zprovoznění tohoto zdroje plánujeme další snížení ceny tepla. Bohužel dnes nelze exaktně určit tento pokles ceny, protože bude závislý na platné legislativě, která bude provoz těchto zdrojů regulovat,“ nastínil Jindřich Beznoska, předseda představenstva společnosti Carthamus, která Energoblok provozuje.
Srovnání může být ošidné
Srovnávání ceny tepla v různých místech je více či méně ošidnou záležitostí, stejně tak může být zavádějící hledět jen na jednotkovou cenu tepla. Ta totiž může být někde nižší, ale odběratel ve výsledku zaplatí vyšší částku, než ten, kdo platí více na jeden giga joule, ale například díky zateplení domu tolik neprotopí.
Je to podobný princip jako u mobilních telefonů. Někdo platí 2,50 jiný 5,50 koruny za minutu. Ale kdo nakonec provolá víc?
Při zatím zjednodušeném pohledu na mapu českokrumlovského regionu a ceny tepla, se zdá být nejvýhodnější bydlet v Kaplici nebo Českém Krumlově. Naopak nejvíce se zpravidla platí na linii Vyšší Brod, Loučovice, Frymburk. Má to svoji logiku. Velká města mají více odběratelů, mezi které se mohou náklady rozdělit, svoji roli hraje i nadmořská výška, která může v ročních průměrech přidat níže položeným městům na venkovním teploměru i třeba čtyři stupně Celsia k dobru. Jinak řečeno, jsou místa, kde bývá prostě větší zima.
Cena tepla se v regionu nejčastěji řádově pohybuje kolem pěti až šesti set korun. Někde pod touto hranicí, jako například v Hořicích na Šumavě, kde mají 498,36 koruny včetně daně, až dejme tomu po Loučovice. Ty jsou odkázané na zdejší teplárnu a pro tu byla zase po léta největším odběratelem papírna. Postupným útlumem výroby ovšem teplárna přišla z velké části o hlavního zákazníka, a to se promítlo i do ceny tepla v obci. „V současné době platíme 743 korun za giga joule,“ potvrdil starosta Jan Kubík ceny v obecních prostorách, například ve škole.
Ve Frymburku je po složitých jednáních už i tam jasné, že cena tepla zůstane na stejných částkách, jako vloni, pouze s navýšením daně z přidané hodnoty.

„Cena je 596 korun bez daně z přidané hodnoty. V našem případě se jedná o cenu pro zhruba padesát bytů,“ upřesnil včera starosta Frymburka Oto Řezáč. Teplo je vedené teplovodem z Wellness centra, kde se topí lehkými topnými oleji a starosta připouští, že jeho cena nepatří k nejnižším. „Už proto jsem rád, že jsme s dodavateli dokázali dohodnout jen minimální zvýšení ceny o DPH,“ dodal včera Oto Řezáč.

„Na letošní rok máme v Kaplici kalkulovanou cenu 543 korun plus čtrnáctiprocentní DPH,“ uvádí Jan Sytař ze Správy domů města Kaplice a dodává: „Není důležitá cena jednotková ani kalkulovaná, ale kolik nakonec doopravdy zaplatím. Například na loňský rok jsme měli kalkulovanou cenu 510,02 koruny bez daně, ale výsledná cena se nakonec dostala na částku 454 korun bez DPH,“ shrnul Jan Sytař. Kaplické centrální zásobování teplem využívá hnědé uhlí. To zatím oproti lehkým topným olejům nebo plynu také vychází cenově nejvýhodněji. „Nejčastěji se nás lidé ptají na cenu tepelné energie a její výši,“ říká Jan Sytař a dodává: „Cena tepelné energie je regulovaná a do ní je možné započíst pouze náklady spojené s vytápěním a provozem centrálního zásobování teplem. Vstupní náklady jsou kontrolovány státními kontrolními orgány každý rok. Do ceny vstupují nejen náklady na palivo, ale odpisy majetku, mzdy, povinné revize a další.“
Díky zateplování domů a bytů se také snižuje množství prodaného tepla, ale náklady na jeho výrobu a rozvod nikoliv.