Slovníček přírodních úkazů:

Tromba - souhrnný název pro všechny atmosférické víry s přibližně vertikální osou rotace, průměrem řádově od desítek centimetrů do stovek metrů (max. cca do 2 km), bez ohledu na mechanizmus jejich vzniku a bez ohledu na to, zda se dotýkají zemského povrchu či nikoliv. Tromba se může utvořit pod základnou konv. oblaku nebo nad zemským povrchem.

Tornádo - Název tornádo pochází ze španělského „tronada“, což v překladu znamená bouře. Rychlost větru v tornádu se pohybuje mezi 180 a 360 km/h, ale může dosáhnout i vyšších hodnot. Tornádo je speciální druh tromby, vyskytující se pod konvektivními bouřemi, resp. pod oblaky druhu cumulonimbus.
Tornádo je spojeno se základnou oblaku, spouští se shora dolů k zemskému povrchu a musí se během své existence alespoň jednou dotknout zemského povrchu, přičemž zároveň musí mít potenciál způsobit na zemském povrchu hmotné škody. Pokud se vír připomínající tornádo nedotkne zemského povrchu, nemůže být formálně jako tornádo označen. Tornádo nejčastěji rotuje cyklonálně, zaznamenány byly i případy tornáda s anticyklonální rotací.

Mammaty - Neboli bublinkové mraky. Jejich jméno je odvozeno z latinského slova mamma, což znamená prso, ňadro, vemeno. Tyto zvláštní mraky vznikají v důsledku stoupání vzduchu, ale jeho klesáním.

Oblaka Kelvin - Helmholtz - Vlnky na nebi patří mezi nejvzácnější oblačné jevy. Vznikají na rozhraní mezi vrstvami vzduchu o různých teplotách, které se také rozdílně pohybují kvůli odlišné rychlosti proudění.

Cirrus - Bílé jemné řasovité obláčky vláknité struktury. Mají hedvábný lesk. Vyskytují se ve výškách nad 5 km a jsou složeny z ledových krystalků. Přes tyto oblaky může prosvítat Slunce. Z cirrů nevypadávají srážky.

Posílejte nám své fotky
Pokud se i vy s nějakým přírodním jevem setkáte, budeme rádi, když nám jeho fotky a videa zašlete prostřednictvím fotmuláře na webu Deníku ZDE. K dispozici máte i e-mail: webeditori.jih@vlmedia.cz.

Blesk - komplex el. výbojů, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů v oblacích nebo na povrchu Země.

Duha -Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. Viz též oblouky duhové podružné.

Jelenní úplněk - Říká se mu také hromový, bouřkový, malinový a lososový. Pojmenování si získal podle častých červencových bouřek, další podle barvy a také podle toho, že v období, kdy se vyskytuje, začíná jelenům vyrážet paroží.

Červánky - vžité označení pro světelné jevy v atmosféře v období východu a západu Slunce, není-li obloha zcela zatažena oblaky. Červánky jsou pozorovatelné v té části oblohy, kde se nachází Slunce. Se zmenšováním výšky Slunce nad obzorem se barva slunečního světla mění postupně ze žluté přes oranžovou na červenou. Zanikají při výšce Slunce asi 5° pod obzorem. Vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a rozptylem na molekulách vzduchu, částicích prachu apod.

Zdroj: slovnik.cmes.cz, meteopress.cz