Nevšední motivaci k co nejlepším sportovním výkonům měli účastníci sobotního druhého ročníku Bujanovských koláčových běhů. Odměnou jim totiž kromě tradičních diplomů či dalších věcných cen byly i proslulé bujanovské koláče, které napekla místní obyvatelka Jiřina Turnhöferová.

„Je to asi tak, že žádná akce podobného ražení se v Bujanově bez koláčů zkrátka neobejde,“ připustil starosta obce Bořivoj Vojče, jenž připomněl i místní Koláčové slavnosti, které se letos uskuteční již počtrnácté.

Koláčová stanice

A není divu, tradice pečení koláčů tady sahá až do předminulého století, když Bujanovem projížděly vlaky po proslulé koněspřežní železnici z Českých Budějovic do Lince.

„Podle záznamů v dobových kronikách průvodčí v osobních vlacích vždy ohlašovali Bujanov jako koláčovou stanici, neboť cestujícím podávali místní obyvatelé k občerstvení koláče,“ zabrousil do historie Bořivoj Vojče.

To, že koláče s během a zdravou životosprávou sportovců tak úplně nesouvisejí, hlavní organizátor klání Martin Gazda s úsměvem vyvrátil: „Bujanov, koláče a běh – to je můj život.“

Sám dříve aktivně závodil, a tak si oblíbil atmosféru běžeckých soutěží. „Vždy se mi líbilo, jak to tam žije, a tak jsem si řekl, že podobně by to mohlo žít i v Bujanově,“ zmínil Martin Gazda.

Běh pro malé i velké

A nespletl se, 112 závodníků všeho věku si měření sil na tratích, z nichž ty nejkratší vedly zahradou bujanovské školy a nejdelší až do okolních osad, pochvalovalo.

„Třiadvacet let jsem běhal střední a dlouhé tratě, a tak pro mě byl tento závod skvělou možností k otestování fyzičky. Navíc chci trochu zhubnout,“ svěřil se před závodem Jan Ungerman z Českého Krumlova.

„Já jsem se přihlásila tak trochu kvůli své sestřenici Terezce, která chtěla závodit. Řekla jsem si, že to zkusím s ní,“ uvedla desetiletá Eliška Maurerová ze Studánek.

Na koláčích si nakonec při doprovodném hudebním a tanečním programu pochutnávali všichni závodníci. „Napečeno jsme jich měli na 250,“ uzavřel starosta Bořivoj Vojče.