Další zemědělské budovy, které v minulosti využívaly Státní statky Šumava, se změnily v nové moderní provozy. A není to díky tomu, že si bývalé odchovny mladého skotu, telat a kravín v Malšíně změnil někdo na dílny či nějakou výrobnu. Jako zemědělské objekty byly postaveny a jako zemědělské objekty slouží dál.

Změny k lepšímu v nádherné, téměř horské krajině kolem Malšína, kde se lesy střídají s pastvinami, jsou patrné na první pohled. Plochy kolem pastvin jsou vysečené, po loukách se spokojeně potulují stáda dobytka. Pod nimi u silnice na Vyšší Brod se leskne hladina nového rybníka, ale největší změna člověka překvapí, když zabočí z malšínské osady Ostrov do zemědělského areálu, kde očekává klasický obrázek – plochy zarostlé plevelem, nepořádek, nevzhledné zemědělské haly.

Ovšem návštěvníky vítá dřevěná cedule s nápisem Farma Milná, provoz Malšín, dřevěné korýtko s příštící pramenitou vodou, pestrobarevné květiny a zvonička. Jiřiny všech barev lemují také zeď velkého skladu na slámu a seno. A hned za nimi svítí novotou tři velkokapacitní stáje.

Právě dokončené zmodernizované provozy nyní představil jejich majitel Václav Valenta, šéf šumavské ekologické farmy Milná. Je to rodinná firma, která hospodaří především v oblasti kolem Frymburka, Malšína, Muckova a dokonce i v lokalitě na Českobudějovicku. Zemědělské výrobě se věnuje již 19 let. Začínala s výrobou mléka, postupně přešla přes odchov mladého dobytka a telat k chovu masného skotu. V současnosti se stavy dobytka plemene aberdeen angus pohybují kolem tisícovky kusů na 1800 hektarech zemědělské půdy.

Kronikář Černé v Pošumaví František Záhora dodává: „V roce 2000 firma získala certifikát ekologického hospodaření a od té doby se specializuje na chov masného skotu a údržbu krajiny.“

Dobytek na pastvinách kolem Malšína nemá tušení, že ho na zimu, která na Malšíně bývá drsná, čeká luxusní útočiště. Haly zatím zejí prázdnotou, ta prostřední například obsahovala pouze defacto nezamrzající napáječky a kovovými zábranami oddělená jednotlivá ležení. „Až tu bude dobytek, tak se to tady zútulní a zahřeje,“ řekl prvním návštěvníkům při slavnostním otevření Václav Valenta. „Toto bývala odchovna pro jalovičky, teď je zrekonstruovaná na 97 krav. Ty tři objekty měly vazné systémy na dobytek, čili nám pro chov masných plemen nevyhovovaly. Pojmou celkem 250 krav bez tržní produkce mléka a 220 telat. Teď tedy máme také tuto oblast o 35 hektarech pokrytou stájemi, takže dobytek nemusí zimu trávit venku. Mráz jim sice nevadí, ale vlhko ano.“

Dobytek bude mít po stáji stejnou volnost pohybu jako na pastvině. „Nasteleme jim tu slámu, zde připravíme lože, která se skládají z vrstvy hnoje a slámy. Zajímavé je, že projdou určitým procesem, během něhož ta vrstva ztvrdne a tím vznikne lože, na němž dobytek rád lehává, protože je teplé,“ řekl Václav Valenta. Podélně kolem stěn najdou teplá lože telata. Stáje jsou vybaveny i venkovními výběhy.

Modernizace areálu ale neskýtá místním naděje, že tam snad další z nich najdou práci. Dobytek tu bude sice třeba denně krmit, podle potřeby mu nastýlat i vyvážet mrvu na nové úložiště hnoje. Vše bude ovšem maximálně zmechanizované, takže veškerou práci zastanou – světe, div se – pouze dva lidé.

„V důsledku modernizace provozů ale počty zaměstnanců nesnižujeme. Moc jich nemáme a spíše zvyšujeme stavy skotu,“ podotkl Václav Valenta.