Ale nyní, po posledním zasedání zastupitelstva je vše jinak. Český Krumlov si na Ministerstvu kultury o tuto asi největší investici v jeho současných dějinách přece jenom řekne. Příliš vysoká rizika, která jsou pro město se žádostí spojena (Čk Deník 27. června 2009), bude podle oficiálního vyjádření radnice eliminovat řídící výbor složený z některých zastupitelů.

„Výbor by měl dohlížet na průběh prací, měl by mít své kompetence a být při zadávání zakázek, jejich vyhodnocování, při tvorbě monitorovacích zpráv o průběhu projektu a podobně,“ doplnila včera místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová.

O jaká rizika jde? Po dobu pěti let by musel například provoz klášterů fungovat nekomerčně, ale i bez prodělků. Pod bedlivým dohledem je i vyúčtování a postup prací. Pokud by město závazky nesplnilo, přijdou sankce, včetně hrozby možného vracení celé dotace. Jak ještě před prázdninami argumentoval zastupitel Robin Schinko, mohl by nastat i černý scénář, kdy by provoz budov včetně určitých penalizací stál město i dvacet milionů ročně.
Veskrze logický krok sestavení řídícího výboru je ale trnem v oku některým opozičním zastupitelům.

Peníze na opravu kláštera jsou bez debaty nutné, investiční dluh je v tuto chvíli na budovách asi 200 milionů korun a takové peníze Český Krumlov jen tak nesežene. Jenomže, háček je jinde.

Jak pro Českokrumlovský deník uvedl například Petr Šandera (KSČM), věc má totiž i jiný podtext: „Nesouhlasíme především se záměrem dlouhodobě propojit přípravu a realizaci projektu s neúměrně honorovaným řídícím a expertním týmem, složeným z některých městských zastupitelů a napojených vysokých státních úředníků.“ Jinými slovy, řídící výbor, složený z regionálních politiků, by měl být za tuto práci placen. Podle Šandery nejde o zanedbatelná čísla: „Plánovaný celkový objem téměř 30 milionů korun mzdových prostředků by měl přinést v průběhu následujících pěti let částky v rozsahu od 700 tisíc až do dva miliony pro každého zúčastněného jednotlivce.“

Jak doplňuje další zastupitel Miroslav Máče (ČSSD): „Od roku 1990 tady ve městě nic takového neexistovalo a politici nedělali službu veřejnosti za peníze.“
Podle Šandery by se tak navíc otevřel další zdroj osobních příjmů v projektu, provázeném řadou rizik pro finanční hospodaření města v následujících letech. Zdroj příjmů pro skupinu pracovníků státních institucí, vedoucích manažerů soukromých firem a podnikatelů, z nichž mnozí již navíc zastávají i další funkce v orgánech společností zřizovaných městem či krajem.

Oficiální seznam lidí, kteří by dohledové práce ve výboru měli vykonávat, ještě údajně neexistuje, přesto byla na jeho první pracovní verzi uvedena nezanedbatelná část těch, kteří před prázdninami hlasovali proti podání žádosti o dotaci. Tento seznam ale zastupitelé neschválili a oficiálně se k němu vrátí za měsíc. Nebo po říjnových volbách.

Jeden z duchovních otců vzniku celého projektu, radní Jan Vondrouš, v honorování dohlížitelů nevidí problém. „Peníze na řízení projektu v dotaci vyčleněny jsou, jde jen o to, zdali se profinancují, nebo vrátí.“ Navíc je podle Vondrouše účast ve výboru vyvážena plnou osobní odpovědností. A odpovědnost je nutné něčím vyvážit. „Je to něco, jako dozorčí rada tvořená napříč politickým spektrem a na více volebních období,“ dodal včera.
Nicméně opozici se věc nelíbí.

„Podivné okolnosti přípravy a projednávání tohoto projektu dokládá i skutečnost, že nezbytné shody 14 hlasů ze třadvacetičlenného zastupitelstva se podařilo dosáhnout až po dohodovacím řízení v rámci opakovaného projednávání této problematiky městským zastupitelstvem. Navíc, zřejmě jen shodou okolností poté, kdy někteří z dosud nesouhlasících zastupitelů se ocitli v návrhu personálního složení a na výplatnici dodatečně zřizovaného řídícího výboru,“ shrnul Petr Šandera.