Zatímco dětem skončí prázdniny až ve středu, učitelé do některých škol v regionu nastoupili už tuto středu, do jiných, jako například do velešínské základní školy, ve čtvrtek.

9.30 hodin: Hned po vstupu do hlavního vchodu budovy se příchozímu u nohou plazil pár uklízeček. Ovšem ne z hluboké úcty, ale proto, že se ženy potýkaly s novým černým zátěžovým kobercem, který pokládaly a připevňovaly na dlažbu vstupního vestibulu.

„Starý už byl prošlapaný a zničený, tak byl vyřazen,“ podotkly Ladislava Smolková, která ve škole uklízí devět let, a Jaroslava Semerádová, jež má služebně na svém kontě ještě o 10 let víc.

Pětice zaměstnankyň školy na úklid si ale přes prázdniny volna neužívala. Naopak, paradoxně se těší, až začne školní rok. „Tři týdny dovolené jsme měly, ale jinak jsme tady pořád a nejvíc právě o prázdninách. Během nich dostáváme zabrat, protože uklízíme po zednících, malířích a podobně,“ líčily ženy.

„Dneska budeme v úklidu pokračovat, kde už je to možné. A až skončí porada učitelů, budeme dělat, co si na nás vymyslí oni,“ podotkly s úsměvem.

9.41: Do školy vstoupily dvě dívky a když zjistily, že stanuly na novém koberci, se kterým pracují uklízečky, zůstaly zaraženě stát. Pak pokračovaly v chůzi. „Jdu si koupit stravenky,“ vysvětlila jedenáctiletá Nikola Hrzánová, která ve středu postoupí do 5. třídy. „Už se těším. Prázdniny byly dlouhé. Těším se úplně na všechno.“

9.46: Zpoza rohu se vynořil školník. Jak se ukázalo, právě vrtal do sádrokartonu nově udělané a zeleně natřené zdi otvory pro zavěšení zbrusu nových alespoň osmi nástěnek. „O prázdninách je to dobré, je tu klid, nikdo mě pořád neruší,“ usmíval se Jaroslav Pícha, který je školníkem už od roku 1985 a jen tak něco ho tím pádem nemůže překvapit. „Začátek školního roku je pokaždé stejný. Pro mě už je to rutina,“ usmál se školník.

9.53: Chodby školy září čerstvými barvami, ale po učitelích jako by se slehla zem. První poprázdninová porada stále trvá a vypadá to, že hned tak neskončí. V ředitelně je jedinou živou duší pouze sekretářka Růžena Hrdá. Také pro ni prázdniny neplatí. „Byla jsem tu celé prázdniny a dohlížela na řemeslníky.“

10.06: V tom vchází do ředitelny velešínská maminka se svou dcerou. „Jdeme se domluvit kvůli stravenkám a ohledně všeho dalšího. Má jít pak dcera hned do třídy, nebo má na někoho počkat?“ ptá se.

Postupně vysvítá, že dcera Adélka je novou žačkou školy, a tak ji 1. září čeká krok do neznáma. Do Velešína se totiž přistěhovala z Českých Budějovic. „Jsme tu už celé prázdniny. Ve Velešíně se mi líbí. Ve škole jsem dneska poprvé,“ říkala Adélka Macháčková, která se stane spolužačkou dětí v 7.B. Přiznala, že pocity má smíšené. Zvědavost se snoubí s mírnou nervozitou, ale také se těší na nové přátele.

10.15: Čtyřiadvacet kantorů školy včetně tří vychovatelek stále debatuje za zavřenými dveřmi. Z veliké porady se na chvilku vzdálila učitelka Ivana Táchová. Bude učit prvňáčky, proto ji v následujících dnech čeká náročná příprava na jejich příchod.

„Bude toho hodně, nevím, odkud začnu. Musím jim připravit pomůcky, příslušnými razítky označit všechny jejich věci, aby každé dítě pak podle razítka poznalo, co je jeho. Děti první den dostanou Cestičku do školy, vodovky, voskovky, záznamníček. Letos jsme dostali na prvňáčky peníze navíc – 800 korun na dítě, tak k tomu přibudou i sáčky na pomůcky, dostanou keramická pera a další věci,“ líčila.

„Také musím vyzdobit třídu, připravit skříňky, seznamy žáků, opatřit razítky i šatny a tak dál. Těším se na děti a jsem zvědavá, jací budou letošní prvňáčci.“

10.25: Růžena Hrdá ukazuje nově rekonstruovanou učebnu chemie i nově upravené šatny. „Nejprve jsme skříňky museli vystěhovat. To byste nevěřila, co mezi ně, ač jsou těsně u sebe, dokážou děti napasovat. I celé kiwi se tam vejde!“

Porada učitelů skončila až v 11 hodin. „Učitelé jsou odpočatí, opálení, někteří zhubli. Jsou nabití energií a nevypovídaní. Musí si nyní také sdělit své dojmy a zážitky,“ popsala poté se smíchem stav učitelského sboru ředitelka Božena Dvořáková.