Stovky návštěvníků se zajímají o ukázky plavení dříví ve Schwarzenberském kanále, další stovky jich projíždějí podél kanálu na kole, ale i na koloběžkách. Toto obdivuhodné vodní dílo měří na povodí Vltavy 44 kilometrů, z toho 12 kilometrů vede po rakouském území, k tomu ještě asi 8 km na povodí Dunaje. Udržovat ho je náročné a nákladné.

Už řadu let o to postupně usilují státní podnik Lesy ČR, Správa NP Šumava, Vojenské lesy a statky a rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.

Momentálně pracovníci Správy NP Šumava opravují poškozený můstek přímo na státních hranicích přes hraniční potok Pestřice a také bylo nutné opravit první stavidla, jak se ukázalo při přípravách na ukázku plavení dříví v této lokalitě. “Můstek poškodilo neznámé vozidlo někdy minulý týden,“ řekl plavební ředitel Hynek Hladík. „S opravou můžou být spojena omezení přejezdu ze Zvonkové do Sonnewaldu,“ upozorňuje.

Současně je v přípravách rekonstrukce dalších úseků Schwarzenberského plavebního kanálu. „Správa Národního parku hodlá rekonstruovat další objekty, ne však ucelené úseky,“ popisuje plány záchrany Hynek Hladík. Lesy ČR se chystají dát do pořádku zbývající část svého úseku, to znamená úsek mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch až k místu, kde plavební kanál opouští české území nedaleko rakouské osady Unterurasch. „V tomto úseku, tedy od rozvodí až po místo, kde kanál křižovala železná opona, bude vybudována lesní cesta, kterou budou moci užívat pěší i cyklisté k poznávání zajímavých a dosud téměř neznámých úseků plavebního kanálu,“ prozradil Hynek Hladík.

A v pracích na svém úseku nezůstanou pozadu ani Vojenské lesy a statky, které spravují Želnavský smyk. „Ten napomohl k tomu, že byl Schwarzenberský plavební kanál částečně v provozu až do počátku 60. let minulého století,“ připomněl Hynek Hladík. Další práce provede i rakouská organizace. Všichni jmenovaní budou partnery projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie.

Jízda podél kanálu je pro cyklisty ideální. Cesta tam vede po modré značce téměř po rovině, a to od bavorských hranic přes Jelení Vrchy, Zadní Zvonkovou a Sonnenwald až po rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) v délce zhruba 44 km.