Kájov - Skupinka dospělých ukrajinských studentů si vede velice dobře a rychle dělá pokroky. „Kurzy začaly na konci února, když k nám přijeli první ukrajinští obyvatelé,“ uvedla Lenka Augustinová. „Velice jsem přemýšlela, jak jim pomoci a napadlo mě, že třeba uvítají kurzy češtiny. Začali jsme asi 28. února. Zahajovali jsme se čtyřmi frekventanty, pak nás bylo i deset. Později některé ženy nastoupily do práce, takže se na kurzech střídají. Teď je nás devět.“

Do učebny právě vešla další žena a usměvavý šestnáctiletý mladík. Na Ukrajině studoval střední školu, kvůli válce a emigraci musel studia přerušit. Ale rád by v nich zase pokračoval. Proto se na kurzu podělil o to, jak probíhaly přijímací zkoušky na českou střední školu ten den dopoledne. „Byl jsem na zkoušce v Českém Krumlově. Nevím, jak se ta škola jmenuje česky, byl bych pak zdravotní bratr,“ řekl Max. Z toho vyplynulo, že skládal přijímací zkoušky na krumlovskou střední zdravotnickou školu. „Jako kluk jsem tam byl jediný. Nevím, jak jsem uspěl, asi tři otázky jsem neznal,“ svěřil se a dodal, že to zkusí i na zdravotnickou školu v Č. Budějovicích. Maxovi jde čeština výborně. Možná mu pomáhá i brigáda na obecním úřadě, kde dělá, co je třeba. „V Kájově se mi líbí. Ale to ranní vstávání do práce moc ne,“ připustil. „Čeština těžká není,“ dodal.

Součástí úseku D3 z Nažidel na hranice je téměř kilometr dlouhá mostní estakáda Suchdol s jednadvaceti poli a maximální výškou 37 m nad terénem.
Dálnice D3 od Nažidel až k hranici s Rakouskem získala územní rozhodnutí

Lenka Augustinová výuku započala nejprve s pomocí obrázků. „Dlouho jsme trénovali já jsem, ty jsi, protože to v ruštině ani ukrajinštině není,“ přiblížila ředitelka postup výuky. „Pak přišly na řadu barvy, povolání, samozřejmě jídlo a věci, co jsou potřeba pro praktický život. Už víme i názvy obchodů, části těla, oblečení. Docházející zájemci jsou šikovní, dělají velké pokroky. Jedna paní k nám dojíždí ze Srnína. Dostala se k nám náhodně, doslechla se, že tady je kurz. Protože byla jedna z prvních a přijela sem takovou dálku, tak jsme si ji tu nechali.“

Na posledním kurzu před jarními prázdninami se sešlo pět lidí. Sesedli se do kruhu a začali mezi sebou za vedení Lenky Augustinové hovořit česky: „Dito, vařila jsi dnes oběd? Ne, my jsme vařili oběd včera, měla jsem na oběd boršč se zakysané smetany? Se zakysanou smetanou.“

„Měla jsi v boršči fazole? Ne neměla jsem fazole.“

„Táňo, co jsi měla dneska k obědu? Dneska jsem si ráno sama dělala oběd. Vzala jsem si ho so sobou do práce. Dneska já měla k obědu kuře a rýže. Rýži.“

„Maxi, jakou zeleninu nemáš rád? Nemám rád květák a brokolica. Brokolici.“

V Kájově a okolí nyní žije kolem padesáti Ukrajinců. „O kurz by měly zájem i jiné maminky, ale v Kájově je nyní hodně malých dětí a nejsou místa ve školce. A na kurz si s sebou ukrajinské maminky nemohou vzít dvouleté dítě,“ řekla Lenka Augustinová. „Do základní školy chodí tři ukrajinské děti, nejsou to však děti maminek z kurzu. Uvažujeme, že bychom měli jednou týdně i hodinu pro děti, ale zatím se to vždy sešlo tak, že z těch tří dětí byl pořád někdo nemocný. Tak čekáme, abychom mohli začít.“

Velikonoční a jarní trhy na českokrumlovském náměstí Svornosti.
Velikonoční trhy lákají návštěvníky Krumlova na dobroty a velikonoční dekorace