Ještě donedávna cestovala paní Marie z Benešova nad Černou každé tři měsíce k neurologovi do Českých Budějovic.

V pondělí byla tato žena středního věku vůbec první pacientkou v nově otevřené neurologické ambulanci na kaplické poliklinice. Každé liché pondělí tu bude lidem s nemocnými zády, bolestmi hlavy i závažnějšími onemocněními neurologického původu k dispozici lékař českokrumlovské nemonice Karel Hanyk.

„Je to veliká pomoc, hlavně pro starší lidi bydlící třeba u nás v Benešově, pro něž byla cesta autobusem do Českého Krumlova složitá. Tím spíš, pokud byli objednaní třeba hned na osmou hodinu ranní,“ ocenila vstřícný krok českokrumlovské nemocnice paní Marie.

Objednání je nutné

Právě lepší zpřístupnění vyhledávaného lékařského oboru pacientům z Kaplicka, takový byl podle místopředsedy představenstva Nemocnice Český Krumlov Jindřicha Floriána důvod otevření neurologické ambulance v Kaplici.

„Pro nemocnici je Kaplicko významným regionem, přichází k nám odtud přibližně jedna třetina pacientů,“ vysvětlil Jindřich Florián. Doplnil, že od prvotní myšlenky k otevření ordinace uplynuly asi dva měsíce.

„Prostory, které v poliklinice využíváme, jsme nijak zvlášť neupravovali. Ale pokud službu pacienti vezmou za svou a nezmění se strategie pojišťoven vůči naší nemocnici, budeme uvažovat o modernizaci ordinace,“ naznačil Jindřich Florián.

Neurologická ambulance sídlí v prostorách, které využívá i lékařská služba první pomoci. Pacienti se k ošetření musejí předem telefonicky objednat, a to prostřednictvím neurologické ambulance v českokrumlovské nemocnici. „Doporučení od obvodního lékaře vítám, ale striktně ho nepožaduji,“ podotkl neurolog Karel Hanyk.

„Myslím, že by ordinace mohla být otevřena častěji než jen jednou za dva týdny,“ soudí pacientka Marie. Jindřich Florián je ale jiného názoru: „Čtrnáctidenní frekvence podle mě bude stačit.“

Oslovení obyvatelé města novou službu vítají. „Čím komplexnější péče, tím lepší. Máme tu kožního lékaře, chirurga, diabetika, praktické lékaře, rentgen, teď už i neurologa, a tak myslím, že na velikost Kaplice je to až až,“ míní například Vratislav Dvořák.

Případů mrtvice ubývá

Kromě závažných onemocnění, jako jsou úrazy hlavy či páteře nebo Parkinsonova choroba, které neurolog Karel Hanyk léčí coby konziliář na chirurgickém a interním oddělení českokrumlovské nemocnice, pomáhá pacientům i od běžnějších neduhů, jež zvláště v posledních letech aspirují na označení „civilizační“. S bolestmi zad nebo hlavy za ním nyní mohou pacienti docházet i do ordinace v Kaplici.

Jak jste uvedl, nejčastěji chtějí vaši pacienti pomoci od bolestí zad. Mají tyto obtíže souvislost se způsobem života?

Určitě. Těchto případů skutečně přibývá, což je u mnoha jedinců dáno nevhodným pracovním zatížením. Zejména lidé v dělnických profesích často tráví celé hodiny jednostrannou prací, například ve strnulé pozici někde u pásu. To se týká i lidí se sedavým zaměstnáním.

Velikým strašákem je pro mnoho lidí cévní mozková příhoda. Existují zásady, jejichž dodržováním je možné zabránit nejhoršímu?

V tomto případě je opravdu nejdůležitější prevence, neboť když takzvaná mrtvice nastane, v mnoha případech už pacientovi není pomoci. Je ale pravdou, že moderní medicína přichází s novými způsoby léčby. Ty jsou však většinou omezené na úzké spektrum pacientů – přísná kritéria jsou stanovena například pro podávání léků na rozpuštění krevní sraženiny.

Zůstaneme–li u prevence, je nejdůležitější předcházet vysokému krevnímu tlaku, v čemž nám dnes pomáhají modernější léčebné postupy. K dalším rizikovým faktorům řadíme obezitu, poruchy metabolismu tuků, například vysoká hladina cholesterolu, ale také diabetes či nezdravý životní styl obecně.

Jsou věci, které může udělat pacient sám – zdravě jíst, přiměřeně se hýbat či nekouřit. Pacienti s diabetem nebo hypertenzí (vysoký krevní tlak – pozn. aut.) už se ale neobejdou bez pomoci lékaře.

Přibývá v poslední době pacientů s cévní mozkovou příhodou?

Naopak, mám pocit, že jich v posledních letech trochu ubylo. Na druhou stranu však přibývají pacienti z mladších věkových skupin, už to tedy není nemoc pouze osmdesátníků. Setkáváme se s cévními mozkovými příhodami u třicetiletých, vzácně u dvacetiletých pacientů, může ale postihnout i děti.

Zejména u mladých lidí je třeba se nad příčinou cévní mozkové příhody podrobně zamyslet, může ji způsobit třeba skrytá srdeční vada nebo porucha srážlivosti krve. Nicméně stále platí, že u starších lidí je riziko tohoto onemocnění větší.

Souvisí úbytek pacientů s cévní mozkovou příhodou s tím, že se lidé už naučili žít zdravěji?

Dílem je to skutečně dáno změnou životního stylu, stravovacích zvyklostí či lepší osvětou v této oblasti. Nemalou měrou k tomuto příznivému vývoji přispívá také zlepšující se lékařská péče.

Léčíte i pacienty s migrénou?

Ano. Trpí jí ve větší míře ženy. Někteří pacienti se s ní potýkají mnoho desítek let, aniž by tuto nemoc léčili, neboť jim kdysi někdo řekl, že s tímto onemocněním nejde bojovat. To ale není pravda. Migréna sice nejde vyléčit úplně, je to celoživotní úděl, ale medicína zná možnosti, jak snížit počet migrenózních záchvatů, jejich tíži či délku.

V poslední době se sice povědomí pacientů o možnostech léčby migrény zlepšuje a se svými problémy se svěřují odborníkům. I tak ale odhadovaný počet všech pacientů s migrénou rozhodně neodpovídá počtu lidí, kteří pravidelně navštěvují neurologa.

Dají se zjednodušeně shrnout nejvýraznější rozdíly mezi silnou bolestí hlavy a projevy migrény?

Bolesti hlavy obecně jsou trochu složitější problematika. Rozlišujeme bolesti primární a sekundární. Příčinou těch sekundárních bývá jiné onemocnění, ať už ze skupiny neurologických nemocí, například krvácení do mozku, nádor či zánět mozkových blan, tak i další choroby týkající se hlavy – zánět dutin nebo uší nebo oční choroby, například zelený zákal. Mezi příčiny bolestí hlavy řadíme rovněž celkové interní nemoci, třeba diabetes, onemocnění jater či ledvin, ale i nemoci z oboru psychiatrie, například deprese.

A pak vymezujeme primární bolesti hlavy, u nichž bolest není způsobena jiným onemocněním. V těchto případech se pacienti potýkají s takzvanými tenzními, tedy tupými bolestmi hlavy. Druhou nejčastější příčinou bolesti hlavy je migréna. Migréna se vyznačuje většinou silnější bolestí hlavy, člověk většinou není schopen dál pokračovat v práci, musí si lehnout do nějaké tiché, tmavé místnosti. Průvodním jevem je často zvracení.

Předzvěstí migrenózního záchvatu může být takzvaná aura, která mívá některé doprovodné neurologické příznaky. Nejčastější jsou zrakové aury, tedy výpadky zorného pole, dvojité vidění, záblesky před očima, ale i brnění či slabost jedné poloviny těla nebo poruchy řeči.