Věnujeme se této problematice především v předmětech, kterých se to týká, tedy například v ZSV (základy společenských věd)," uvedla Zdeňka Lovčí, koordinátorka školního vzdělávacího programu na Gymnáziu v Kaplici. „Nedávno jsem na to narazila i v rámci analýzy literárních textů. Včera jsme tady měli přednášku Islám v západní Evropě. Této přednášky se zúčastnili žáci vyšších ročníků septimy a oktávy a po skončení následovala beseda. Přednášku vedl Martin Klapetek z Teologické fakulty Jihočeské univerzity," upřesnila.

Přednášky a besedy jsou tou formou předávání informací, které žáky přitahují. „Měly by se pořádat přednášky, aby se o tom co nejvíce lidí co nejvíce dozvědělo a nenechali se manipulovat zprávami, které někde vidí," potvrdil Michal Dolanský ze druhého ročníku českokrumlovského gymnázia, kde má téma uprchlíků své místo také v hodinách základů společenských věd, ale prolíná se i zeměpisem 
a dějepisem.

„Občas zveme odborníky na různé přednášky, takže 
i těchto témat se dotýkáme," řekla ředitelka gymnázia Hana Bůžková.
Studenti českokrumlovského gymnázia její slova potvrzují.

„O uprchlících se bavíme při základech společenských věd a také v dějepise," uvedla další studentka druhého ročníku Veronika Holcová. „Většinou to jsou fakta, se kterými nás seznamují učitelé, občas tam padnou i naše názory, ale spíš se bavíme o tom, jak to ve skutečnosti je."

Pokud padají názory studentů, dojde většinou ve třídě k vášnivým debatám. I ve třídách panují na problematiku rozdílné názory. „Někteří žáci jsou dost xenofobní a nemají chuť přijímat cizí lidi," říká další student gymnázia. „Byli by nejradši, kdyby tady žili jenom Češi," dodal.
Nedostatkem názorové rozmanitosti netrpí ani žáci vyšších tříd. „Já myslím, že je to spíš z neznalosti. Že si přečtou nějaký článek, nebo něco slyší, ale už nevidí ty souvislosti a okolnosti. A když se potom sejdeme v jedné třídě, tak je to celkem mela," popsala studentka čtvrtého ročníku Radka Kmochová.

Studenti vnímají i náročnost interpretace uprchlické krize, vzhledem k tomu, že na ni má každý svůj názor, včetně učitelů. Potvrzuje to i studentka oktávy Alice Dušková: „Podle mě na to má každý učitel svůj názor a nechce ho nějak předhazovat studentům. Spíše čeká, co vypadne z nás, protože mám pocit, že učitelé se chtějí držet faktů a nechtějí prezentovat svůj osobní názor."

Z odlišného úhlu pojala uprchlickou krizi Střední umělecko průmyslová škola sv. Anežky České v Českém Krumlově. „Řešíme to i výtvarným způsobem," vysvětlil ředitel Martin Busta. „Studentům jsme zadávali úkoly typu – co byste si s sebou vzali do krytu, nebo kdybyste museli rychle odejít z domova. Nebo jak byste se orientovali v krizové situaci. Pro nás to nejsou témata jenom těch všeobecných předmětů, nebo nějakého společenského vzdělávání, ale my to chápeme i v určité grafické, nebo výtvarné rovině," uzavřel.
Na tom, že názory na uprchlickou krizi jsou rozmanité, se shodnou studenti všichni. Ale dokáží sedět u jednoho stolu a poslouchat se navzájem. I když u toho občas křičí.

„Myslím si, že spoustu z nás má názor na uprchlickou krizi založený na faktech, ale každý z nás si ta fakta vykládá jinak. Někdo se domnívá, že je důležitější především pomoct a někdo zase, že je přednější neohrožovat ty ostatní. Řekl bych, že je to prostě o jiném pohledu na svět," dodal na závěr Vladimír Dušek, jeden ze studentů čtvrtého ročníku českokrumlovského gymnázia.