V pátek se totiž v místním objektu kulturního a informačního centra mladým lidem oficiálně otevřely dveře nízkoprahového zařízení Molo.

Toto centrum volného času, které již od ledna ve Velešíně provozuje Charita Kaplice, nabízí příchozím ve věku od 15 do 26 let pestrou škálu aktivit.

„Mladí lidé si u nás mohou zahrát šipky, stolní fotbal či kulečník, ale také stolní či karetní hry. Nabízíme i různé řízené aktivity, například divadelní nebo tvořivou dílnu, ale také doučování. Lidé se nám mohou svěřit i se svými starostmi, které se budeme snažit odborně vyřešit,“ vyjmenovala ředitelka Charity Kaplice Marie Froulíková.

Doplnila, že obdobné nízkoprahové zařízení Charita Kaplice už nějaký čas úspěšně provozuje také přímo v Kaplici.

„Tamní zařízení je určeno cílové skupině od 11 do 26 let. Ve Velešíně se nám však pro mladší cílovou skupinu prozatím nepodařilo sehnat finanční prostředky. Ovšem budeme se snažit hledat i další dotační zdroje, abychom se mohli otevřít i mladším lidem,“ ujistila Marie Froulíková.

Doplnila, že provoz zařízení Molo je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR – Individálního projektu Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji.

Do Mola si od pondělí do pátku mezi 14. a 19. hodinou pravidelně nacházejí cestu již na tři desítky mladých lidí. „Ve většině případů to jsou studenti velešínské střední školy, ubytovaní na místním internátu,“ zmínila koordinátorka nízkoprahového zařízení Dana Troupová.

Samotní uživatelé si Molo pochvalují. „Je dobře, že něco takového vzniklo. Předtím ve Velešíně nic nebylo, po večerech jsme se nudili na intru. Teď sem s kamarády chodíme hrát fotbálek, kulečník nebo šipky. A že se tu nesmí pít nebo kouřit? To mi vůbec nevadí. Kdyby tu bylo zakouřeno, už by tu nebyla taková zábava,“ narazil osmnáctiletý Milan Dušek na některá z pravidel, jimiž se provoz Mola řídí.

Ta jsou ostatně návštěvníkům tohoto zařízení stále na očích – vyvěšena na bílé stěně, která vytváří ostrý kontrast k protější zdi, pomalované vkusnými výtvory sprejerů. „Chtěli jsme, aby si Molo vzali jeho uživatelé opravdu za své, a tak jsme se snažili jim zdejší prostředí co možná nejvíce přiblížit. Ještě před oficiálním otevřením jsme proto uspořádali graffiti jam, na který se sjelo osm sprejerů z Českého Krumlova a Českých Budějovic,“ připomněla Marie Froulíková.

Nápad pojmenovat nízkoprahové zařízení právě jako Molo se zrodil v hlavě velešínského místostarosty Jiřího Růžičky. „V rámci svého předchozího zaměstnání jsem hodně cestoval po světě a viděl nejeden přístav. Lodím, které tam připlouvají, lano nikdo nehází. Funguje to naopak – lano přiletí z lodi na molo a ten, kdo tam stojí, loď k molu přiváže.

Provoz nízkoprahového zařízení je založen na stejném principu – ten, kdo do tohoto bezpečného přístavu přichází a chce pomoci se svými problémy nebo využitím volného času, také musí vyhodit lano. Pracovníci Mola už ho pak chytí a rádi pomohou,“ vysvětlil Jiří Růžička.

V to, že tento vzájemný soulad bude fungovat, věří i starosta Velešína Josef Klíma. „Případů vandalství, jejichž aktéry byli povětšinou právě mladí lidé, kteří neměli jak využít svůj volný čas, ve městě přibývalo. Na fakt, že by tady mělo nízkoprahové zařízení vzniknout, už poukazovali i samotní občané,“ uvedl Josef Klíma.

Připomněl, že Molo původně mělo najít zázemí v bývalé výměníkové stanici na Sídlišti. „Na rekonstrukci tohoto objektu se však prozatím nedostávalo peněz, a tak se jako ideální ukázaly prostory v budově kina, kde bývala bowlingová dráha,“ doplnil velešínský starosta s tím, že do začátků město a jeho příspěvková organizace KIC Velešín daly nízkoprahovému zařízení kromě upraveného zázemí také výtěžek z adventního trhu, který se ve Velešíně konal vloni v prosinci.