Plánují zde vytvořit komunitní centrum a založit komunitní školu. V Deskách se usídlila Alena Kovaříková se svou rodinou, která pro tento záměr uzpůsobuje a rekonstruuje dům, který zakoupili.

„Přestěhovali jsme se sem z Brna,“ vypráví Alena Kovaříková. „V přízemí domu bychom chtěli založit komunitní centrum, v němž by současně fungovala i komunitní škola. Víme, že jsou tu rodiny, které jsou podobně alternativně naladěné a nevyhovuje jim stávající klasický systém školství. V jižních Čechách je podobných zařízení hrozně málo, i když už se začíná něco dít. Tak chceme dát šanci stejně smýšlejícím lidem, aby něco podobného vzniklo v Deskách.“

Město Vyšší Brod.
Město Vyšší Brod bude stavět. Žádost o dotaci na bytový dům prošla

Školu by chtěli otevřít od září. „Komunitní škola je založena na sebeřízeném vzdělávání dětí,“ naznačuje Alena Kovaříková, na jakém principu škola pracuje. „To znamená, že děti jsou vedené k tomu, že jsou samy zodpovědné za to, co se naučí. Vycházímez toho, že vnější motivace je jen krátkodobé řešení – ve škole se děti učí na základě úkolů – nám jde o vnitřní motivaci, o to, aby ji děti časem neztratily a nemusely ji pak – třeba ve třiceti čtyřiceti letech – těžce hledat. Hodně ale záleží na osobě průvodce, jaké přinese zkušenosti, systém, který mu vyhovuje. Průvodce ale jen vytvoří rámec vzdělávání, v němž boudou zachovány svoboda a sebeřízené vzdělávání. Rovněž záleží na komunitě rodičů, se kterými se sejdeme, na tom, jak si to budeme všichni představovat, zkrátka abychom si to udělali podle svého. Nejednalo by se o pevně daný systém, měnil by se podle situace.“

Děti budou v rámci komunitního učení hodně venku, budou se vzdělávat na základě přirozených událostí, životních zkušeností, pracovat na projektech, které souvisí se životem.

Křižovatka u Velešína porostu dřevin zbavená a výsadba stromořadí na Holkově u Koňské dráhy.
Podívejte se: Stromy zmizely, z křižovatky u Velešína se zčásti stala holina

Vše se ale teprve rodí. „Prostor na komunitní centrum ještě není hotový, ale máme k dispozici jurtu,“ říká Alena Kovaříková. „Řekli jsme si proto, že od září už začneme. Můj syn půjde do 2. třídy, takže bychom to už chtěli rozjet. Od září začneme v jurtě. A chtěli bychom, aby u školy fungovala i školka pro menší děti. Nyní hledáme průvodce a také zájemce o tento způsob výuky.“

Sebeřízené vzdělávání: Děti přicházejí na svět a jsou zodpovědné za své vlastní vzdělání. Proto začnou zkoumat a učit se o světě, jakmile vidí, slyší a pohybují se; a proto začnou klást otázky, jakmile mohou mluvit. Ale pokud my dospělí, jednáme, jako bychom děti vzdělávali, jak se děje v konvenčních školách, bereme tuto odpovědnost dětem. Přesvědčujeme je, že jejich vlastní zvědavost a otázky se nepočítají, že hra je triviální a jejich vzdělání závisí spíše na tom, co se jim řekne, než na jejich vlastní iniciativě. Zaměstnanci ve školách sebeřízeného vzdělávání a rodiče v domácím vzdělávání zaměřeném na potřeby dětí nijak nesnižují přirozený předpoklad dětí, že mají na starost vlastní vzdělávání.

Role dospělých je především vlastním příkladem děti inspirovat, aby je napodobovaly v osobnostním rozvoji, celoživotním vzdělávání a komunikační dovednosti. Zdroj: seberizenevzdelavani.cz