Několikadenní program vyvrcholil v sobotu 6. července 2024 ekumenickou bohoslužbou. Mnozí si také prohlédli Centrum Mistra Jana Husa, které připomíná význam velkého Jihočecha. I přes odstup několika staletí se můžeme jeho myšlenkami nadále inspirovat. Podle kazatele Církve československé husitské Vojtěcha Pekárika z Českých Budějovic před Husem nikdo v církvi nepřikládal takovou důležitost svědomí ve vztahu k víře. „Pro mě je Mistr Jan Hus významný tím, že přichází se svobodou svědomí. To byla velká změna pro středověkého člověka. Že lidé mají posuzovat bibli svým svědomím. Jak učil Jan Hus, svědomí je boží zákon zapsaný ve mně,“ vyzdvihl kazatel s tím, že do té doby měla monopol na výklad bible církev.

Do centra středověkého myslitele přišly i kamarádky Tereza Bezoušková a Simona Marková. „Máme v Husinci prarodiče. Jezdíme sem za nimi z Prahy jednou za měsíc. Teď jsem přijela na slavnosti.“ A vzápětí na dotaz Deníku odpověděla bez váhání, že Mistr Jan byl upálen v roce 1415. „Dějepis mě nikdy moc nebavil, ale jak bydlí prarodiče v Husinci, tak mi vždy o něm říkali,“ usmála se Tereza Bezoušková. Simona Marková, která v malém muzeu byla poprvé, dodala, že Jan Hus byl upálen v Kostnici.

Mezi návštěvníky centra, které je i malým muzeem v domku, kde podle tradice Jan Hus bydlel, byla s rodinou včetně vnuček i Marcela Slivárichová z Katušína u Vimperka. „Byla jsem tu se základkou. Teď už je to tu všechno jinak,“ uvedla Marcela Slivárichová a doplnila, že se jí více líbil tehdejší živější výklad s průvodkyní než dnešní expozice využívající třeba informační filmy.

Do Husince se v sobotu přijel podívat i Pavel Chramosta, který žije od 60. let minulého století v Izraeli. K Husinci je vázán rodinnými pouty. „Když jsem tu, dotýkám se historie mé rodiny,“ zdůraznil a zároveň ocenil solidaritu, kterou Česká republika dlouhodobě projevuje Izraeli. Zmínil, že v Husinci je poprvé, ale do České republiky jezdí pravidelně. Když uslyšel z nedaleké restaurace hrát kapelu, navrhl přátelům, s nimiž byl, aby se tam zašli podívat. Sám je totiž akordeonista. Na váhání reagoval s úsměvem poznámkou: „Snad nám nenatlučou.“

V Husinci totiž bylo součástí oslav i několik koncertů a hudebních vystoupení, pouť s tradičními atrakcemi, lampionový průvod nebo trh. Program mimo Centrum Mistra Jana Husa připravilo město, začal ve čtvrtek a trval až do soboty.

Zápisy v kronikách dosvědčují, že vzpomínka na Jana Husa byla živá po všechny časy a přes všechna opatření proti tomu podniknutá. Tradice Husových oslav vznikla jako jeden z výsledků národního obrození a uvědomění a sahá až do roku 1869. Tehdy proběhly jako připomínka 500 let od Husova narození za účasti F. Riegra, F. Palackého a dalších vrcholných českých politiků a mnoha tisíc prostých návštěvníků.