„Míst, kde se mohou v Krumlově scházet lidi, je spousta: DDM, synagoga, divadlo, muzeum, sál v Růži, Prokyšův sál, kláštery, jízdárna a další,“ upozornil architekt Vladan Píša, který společně s Kristýnou Študlarovou a Tomášem Novákem zpracoval studii Prádelny, kterou na setkání představil. „Lidé kolem Prádelny by je měli umět propojit a v rámci spolupráce využívat ten obrovský potenciál, který tu máme. Mám pocit, že bychom se měli postarat o to, aby žilo celé město. Musíme ho probudit z letargie, která tu léta panuje, a tohle je jedna z možných cest.“

„Tak jako u všech podobných projektů není důležité ani tak to, jestli vlastník dokáže sehnat dost peněz, ale jde hlavně o to, jestli se kolem toho semkne skupina lidí, která má chuť to provozovat,“ upozornil Petr Troják. „Právě na tom záleží, jestli takové kulturní centrum přežije, anebo bude mít trvanlivost dva tři roky.“

Objekt Prádelny je ve značně zanedbaném stavu, to by se mohlo brzy začít měnit.Podle ředitele je třeba si na samém počátku jasně říct, jaké má industriální objekt limity, kde vzít na jeho opravu a kdo Prádelnu bude provozovat. „V prvé řade ji bude třeba zabezpečit z požárního hlediska, vybudovat v ní sociální zázemí a určit správce, abychom tam vůbec mohli někoho pustit,“ dodal. „Důležité je i to, že nemáme připravený balík peněz, který by se do toho okamžitě vložil a za dva roky by byla hotová kompletní rekonstrukce objektu.“

Na schůzce zazněly různé názory, co by v budově mělo být. Svou představu, kterou zpracoval s Martinou Bodlákovou, představil, mimo jiné, Alexander Lieders. „Měl by to být multifunkční prostor: spolkový a kulturní dům, místo pro setkávání místních, kreativní a odpočinková zóna. To podle nás v Krumlově chybí,“ vysvětlil. „Nejdůležitější je flexibilita, prostor musí mít co nejširší využití, aby se v něm daly pořádat jednorázové akce nebo výstavy či promítat filmy. Musí se stát inkubátorem nápadů, v němž bude vznikat kultura.

Zároveň by ale Prádelna měla i vydělávat, aby to nebyla černá díra na peníze. „Mohl by tu být nějaký obchod nebo třeba kadeřnictví, mohli bychom z toho udělat malé město ve městě, kde se místní mohou potkávat a cítit se tam dobře.“

„Uzavírá se jedna etapa a prostor volá po širším využití pro celé město,“ dodala Petra Lewis, která se starala o Ukradenou galerii. „Jsou tu noví lidé, kteří se do Prádelny zamilovali, přinášejí novou energii a jsou ochotní tomu věnovat čas. Ti jsou to největší bohatství. Kdyby Prádelna zmizela, bylo by to pro nás všechny velké ochuzení.“