„A máte zjištěno, zda dostanete dotace na opravu zimního stadionu, když leží v záplavové zóně?" ozývá se z návštěvnického fóra.
„S tím, co tu povídáte, můžete jít tak možná do parlamentu," následuje smích a potlesk.
Kolem dlouhého stolu sedí zastupitelé stejně jako jindy ve společenských oblecích a kravatách, přesto je na nich něco zarážejícího. Všem je kolem šestnácti sedmnácti let.

Ačkoliv se oficiální jednání krumlovských zastupitelů minulý týden nekonalo, údajně pro nedostatek jednacích bodů, na setkání politiků na českokrumlovském městském úřadě nakonec stejně došlo.
O co se jednalo?  V Krumlově minulý týden vznikly čtyři nové politické strany a jejich členové se s vervou pustili do řešení problémů, které občany už dlouho trápí. Co na tom, že politické strany byly fiktivní a jejich členové mladí gymnazisté?
Kdo by v Krumlově nezbystřil, když se vysloví termíny autobusové nádraží, zimní stadion, vyhlášky o rušení nočního klidu a podobně. Jsou to evergreeny, které mají na jednacím stole skuteční politici už několik volebních období, ačkoliv napříč politickým spektrem každé čtyři roky avizují, že řešení je na dosah.

Finálního výsledku se ale Krumlováci zatím nedočkali ani v jednom z bodů. Podaří se to této nově nastupující politické generaci? Zatím určitě ne, protože vše uvedené bylo jen hrou.
Vznik Strany fanoušků svobodné Evropy (SFSE), Občansko právní strany (OPS), Nezávisle demokratických reformátorů (NDR) nebo Strany mladých lidí (SML) má na svědomí projekt s názvem

Simulační hra o komunální politice, který uspořádala nadace Friedrich-Ebert-Stiftung Praha.
Byla to sice jen hra, ale mnohé naznačila. Šestnácti nebo sedmnáctiletí gymnaziáni si díky tomu vyzkoušeli, jaké to je sedět na skutečném  zastupitelstvu města.  Jak předkládat své návrhy, obhajovat je, diskutovat a třeba se i hádat s ostatními. A přesvědčovat jiné politiky, aby pro jejich návrh zvedli ruku.
Kde vůbec brali studenti inspiraci pro předkládání bodů na jednání simulovaného zastupitelstva? „Inspirací byly naše vlastní problémy a to, co se nás týká. Konkrétně zimní stadion. Chodíme kolem něj, vidíme, jak vypadá. Máme ve třídě, přesněji ve straně, hokejistu, takže to byl jeho návrh," řekla Anna Oklešťková za Občansko právní stranu.

O stavu zimního stadionu už byly popsány stohy papíru. Ale prosadit jeho změnu k lepšímu, získat na to peníze, uvědomit si, že leží v záplavovém území, už jen tato diskuze odhalila leckterému studentovi či studentce okolnosti, se kterými je třeba počítat a o nichž doposud neměli tušení.
Například návrh Nezávisle demokratických reformátorů (NDR), aby kolem Českého Krumlova i skrze samotné město vedla z vlakového nádraží nová cyklostezka, na jejíž vybudování hodlají sehnat dotační peníze, se setkal s několika fundovanými protinázory z řad studentů.
„Rodina, která sem jede na dovolenou a chce si prohlédnout centrum, nepojede přes okolní kopce. Půl milionu korun na každé zastavení a odpočívadlo cyklostezky je přehnané. A jak jste, pane kolego, říkal, že pokud dostanete osmdesátiprocentní dotace a ty pak vrátíte do fondu města, to nejde. Musíte je vrátit tam, odkud jste je dostal."
Studentka Jana Draxlerová ze Zlaté Koruny se svěřila:
„Šla jsem do toho, abych se dozvěděla, jak vlastně komunální politika v Českém Krumlově funguje. Já o tom vlastně nemám žádné informace. Vím, že je tu starosta, zastupitelé, o něčem se jedná, občas je znát nějaký výsledek, ale někdy ani nevím jaký. Chtěla jsem se dozvědět, jak to vlastně probíhá a vyzkoušet si to. Člověk by si měl vyzkoušet všechno, než se rozhodne pro to, co dělat. A toto je jedno z odvětví, která by mne mohla zajímat."

Bude po této zkušenosti uvažovat o práci v místní samosprávě nebo státní správě? „Ne, že by se mi to nelíbilo, ale zjistila jsem, že to není to, co bych od života očekávala. Určitě je to záslužná práce, ale na mne je to až příliš drobností, které se musí projednat, než se něco dokáže vytvořit. Já se svojí povahou bych asi na něco takového neměla dost energie. Obdivuji lidi, kteří se do toho zapojí. A ještě víc ty, kteří se do toho zapojí z vlastní vůle, k tomu za to nemají žádný plat a navíc do toho investují svůj vlastní volný čas."

Martin Voráč, koordinátor projektu s názvem Simulační hra o komunální politice z organizujícího Friedrich-Ebert-Stiftung Praha, doplnil: „Občas se zadrhneme na tom, že dojdeme k odborným problémům, s nimiž si studenti neví rady. Pak do toho musí vstoupit například místostarostka, která je tam v tu chvíli od toho a diskuzi vede. Ale odbornost není tak důležitá. Důležité je to, že studenti si vyzkoušejí řešení toho, co je trápí, co chtějí změnit a pustí se alespoň do počátečního vymýšlení nějakého řešení těchto problémů."
Na toto zastupitelstvo, ovšem tentokrát v roli diskutující veřejnosti, jež ovšem studenty nikterak nešetřila, dorazili radní Martin Lobík (TOP 09) a zastupitelka Dagmar Bohdalová (KSČM). Jak zhodnotili počínání odvážných studentů?
Podle Martina Lobíka by těmto mladým lidem stačilo dodat jen několik málo informací a mohli by v zastupitelstvu usednout. „Zajímavé je, že několikrát se opravdu diskutovalo dlouho o nepodstatných věcech, namísto toho, aby se řešily ty důležité. Jako ve skutečném zastupitelstvu. To je asi nějaké krumlovské specifikum," dodal.