Měla štěstí, povedlo se ji zamluvit si termín hned na první den, od kterého na jihu Čech seniory nad 80 let očkují. Zaregistrovat se jí pomohla sousedka v domě. "Nechala jsem to až na pondělí, v pátek, když registrace spustili, bychom se tam asi stejně nedostaly. A pak jsme musely ještě dva dny čekat, než otevřely termíny v krumlovské nemocnici," popsala Marie Dlouhá.

Na očkování se do nemocnice vydala sama, byla objednaná na půl sedmou večer, ale dala si pro jistotu náskok. Chvíli chodila po chodbě, když viděla, že na očkování chodí její vrstevníci v doprovodu rodinných příslušníků, nechtěla předbíhat.

Registrační číslo vidět nechtěli

"Očkuje se na interně, naproti příjmu. Je tam už připravená sestra na vypsání takového glejtu, a když ho vypíšete, pošle vás dozadu. Znám to tam, chodím tam na kontroly se srdcem," vysvětlila. "Ani to registrační číslo vidět nechtěli, měli to tam už všechno připravené dopředu."

Po očkování se musí něco přes půl hodiny sedět na místě, pro jistotu, kdyby se objevily nějaké reakce. "Už mi i volali známí, jestli mi místo vpichu neoteklo, že někdo musel ledovat, že je to bolelo. Mě trochu bolí jen to místečko, tak o velikosti pětikoruny, jinak mi není vůbec nic," popsala druhý den po očkování. "A kdyby něco mělo být, tak už by bylo. Já nejsem z těch, co se kontrolují. Ani si nějaké černé scénáře nepřipouštím." Na cestu z nemocnice dostala očkovací průkaz a lékařskou zprávu. "Pan doktor vás zkontroluje, zeptá se, jestli vám něco není…"

 Na druhou dávku je objednaná na 11. února. "Ale bůhví, jestli bude vakcína, pořád něco hlásí," bojí se. "Ale byla bych ráda, kdyby to vyšlo. A chci, aby už se naočkovali všichni a mohli jsme normálně žít. Už mi to leze na nervy. Já už nic ve svém věku nedoženu, záleží na každém dni."