Desetimetrová sýrárna a šestadvacetimetrové zrací sklepy zde podle ředitelky plánského závodu Moniky Bendové vyrostly téměř do roka a do dne. „Na základní kámen se klepalo 25. března loňského roku,“ zavzpomínala na událost.

Jak doplnila tisková mluvčí Madety Marta Faktorová, strojní vybavení do nové sýrárny přivezlo 30 kamionů a během dvou týdnu zaplnilo prostory. „Mimo technologie bylo použito sto kilometrů kabelů na elektroinstalaci,“ přidala další zajímavost. Výkonnost větracího zařízení je stanovena na 120 tisíc kubických metrů za hodinu. „To je pro představu nafouknutí čtyřiceti horkovzdušných balonů pro čtyři osoby za hodinu,“ přiblížila Marta Faktorová.

UŽ NA PODZIM

SÝRÁRNA
Obestavený objem 25 000 m3
Použitý železobeton 2 500 m3

V současnosti je technologie již na svém místě. Zatím je proinvestováno na 700 milionů korun. „Momentálně se dokončují třípatrové zrací sklepy. Pokračují práce na energetických zdrojích. Zkušební provoz je plánován na říjen letošního roku,“ doplnila ředitelka tohoto závodu Monika Bendová s tím, že první napuštění mléka se uskuteční ve čtvrtek 29. října.

Komerční provoz by měl naostro začít fungovat již počátkem prosince. „Sýrárna je stavěná na dvojnásobnou kapacitu než máme nyní,“ naznačila s tím, že nyní produkují 7 500 tun za rok a nová technologie zvládne 15 tisíc tun. Současný provoz zpracovává 220 tisíc litrů mléka, díky novému zařízení se zvedne se také více než zdvojnásobí na 450 tisíc litrů základní suroviny. „Nová sýrárna postupně převezme stávající provoz, jde laicky řečeno o náhradu staré technologie novou. Vyrábět se zde budeme základní sortiment jako Madeland, Tylžský sýr, Eidam či Goudu,“ vyjmenovala.

Oba provozy budou pracovat po nějakou dobu souběžně. „Sýry totiž zrají několik týdnů, tak přechod potrvá,“ objasnila. Dvojitou produkci zvládne na 450 stávajících zaměstnanců. „Nová pracovní místa vzniknou pouze na plátkovně a porcovně, kde se musí vyrobené množství zpracovat a složit,“ podotkla, že týdně nyní vyprodukují na 850 tisíc balení plátkových sýrů.

NEJVĚTŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE

SKLEPY
Obestavený objem 30 000 M3
Použitý železobeton 3 500 M3

Projektový manažer Tomáš Cendelín zmínil, že v polovině července bude mechanická a elektrická montáž technologie hotová. „Montáži se soustavně věnuje asi stovka zaměstnanců od tří hlavních dodavatelů, technologie je v podstatě sestavována na klíč. Jedná se tzv. prefabrikáty. Opravdu nejsložitější po stavební stránce bylo postavit zrací sklepy, protože jsou navržené na obrovskou kapacitu,“ prozradil s tím, že jde o neuvěřitelných 6 tisíc tun. „To vychází tisíc tun na jeden sloup, což je opravdu velký nápor,“ podotkl Tomáš Cedelín.

Podle jeho slov v České republice takto velká sýrárna ani zrací sklepy ještě nestojí. „Je to rozhodně největší podobná stavba u nás. Téměř třicetimetrové sloupy se stavěly vcelku, zajímavé je, že na sestavení komplexu stačili tři lidé,“ vysvětlil, že vše skládal jeřáb z panelových dílů pod dohledem dalších dvou lidí.

Technologie je podle Tomáše Cendelína také jedinečná. „To v Čechách nenajdete, žádná jiná mlékárna si asi takové zařízení nemůže dovolit postavit. Zkušební provoz by odhadem mohl trvat měsíc,“ řekl s tím, že ze čtyřletého projektu mají tři roky za sebou.

MUSTR Z HOLANDSKA

Podle ředitelky Moniky Bendové se zde budou navíc vyrábět i plastifikované sýry v blocích. „Mají na sobě speciální nános plastu, díky kterému zrají jinak než v sáčcích. Jedná se o holandskou metodu, která byla navržena primárně pro nás a spolupracovali na ní Holanďané,“ upozornila s tím, že sýry budou odpočívat ve zracích sklepích na smrkových fošnách od šesti do dvanácti měsíců než se dostanou naplátkované či v bločcích ke konečnému spotřebiteli.

Zaměstnanci bezpečnostní služby se nedávno také dočkali nové vrátnice. „Vedle ní má časem také vzniknout podniková prodejna pro zákazníky,“ prozradila na závěr.