V profesionálním rádiu by dělat nechtěli. Nebyli by svobodní

Pojďte zapátrat k začátkům… Kdy se poprvé urodila myšlenka na své internetové rádio a kdy jste odvysílali svůj první pořad?

Václav: Jeden můj bývalý kolega - Petr Prokeš - byl v té době vedoucím Rádia ICM. Jednou, někdy v roce 2008, jsme se o tom bavili a já se zmínil, že mě vždycky lákalo vysílat svůj pořad v rádiu a on mi řekl, že to není problém a pořad si udělat můžu. Tak jsem se domluvil s Veronikou, že si uděláme svůj pořad o rockové hudbě. Věděl jsem, že s Veronikou máme hodně podobný vkus na hudbu a že ona již v té době psala o hudbě články pro různé weby. Tak jsme si založili pořad MusicWay, což byla hodina informací ze světa hudby a pořad MusicStar, který jsme vždy věnovali jedné známé kapele. To ale bylo stále pro Rádio ICM. Toto rádio bylo vždy zaměřeno hlavně na taneční hudbu a tak náš pořad byl spíše exotikou. Měli jsme od svých kamarádů kladné odezvy k pořadu, ale ne k rádiu. Názor jednoho rockera za všechny: „Vaše pořady jsou super, ale jinak se to nedá poslouchat". A to nás přivedlo na myšlenku založit si vlastní rádio. CPDM, provozovatel rádia ICM navíc dostal grant na to, že podpoří vznik nového internetového rádia, tak jsme se domluvili a rádio rozjeli. Musím říct, že nám CPDM obrovským způsobem pomohlo a vlastně doteď pomáhá, například poskytováním svého studia k vysílání živých pořadů. Tyto pořady potom běží na obou rádiích. Stále jsme přemýšleli, jak vysílání udělat zajímavější, a tak jsme si jednou za čas začali do studia zvát živé kapely na celé dvě hodiny místo obou pořadů. Rozhovory s kapelami měly mnohem lepší poslechovost, a tak bylo přirozeným vývojem, že pořad MusicWay úplně zanikl a MusicStar se přetransformoval na živé kapely. Rádio SoundWave začalo vysílat někdy v únoru 2009 pouze ve zkušebním provozu. Za oficiální začátek považuji založení občanského sdružení Free Media Provider, které rádio SoundWave provozuje, a to dne 14. května 2009. Přesný začátek prvního pořadu by se dal dohledat v archivu Rádia ICM.

Co vás k rádiovému vysílání vedlo, tedy kromě toho, že jste si to chtěli vyzkoušet?

Václav: Jak jsem se již zmínil, tak to byla touha vyzkoušet si, jaké to je sedět v rádiu za mikrofonem a mluvit k posluchačům. Jednou z dalších motivací byl můj vztah k hudbě. Možná bych se odvážil říct má láska k hudbě. Bohužel nemám hudební nadání a na žádný hudební nástroj hrát neumím, a kdybych si začal zpívat, tak asi všichni utečou, takže zpěv používám pouze v sebeobraně. Navíc v době dospívání, kdy se spousty lidí rozhodnou, že si založí kapelu, tak jsem sportoval a můj směr se v té době vyvíjel k bojovým uměním. Takže provozování internetového rádia je pro mne i můj osobní podíl na tvoření světa hudby. Sice v žádné kapele nehraji, ale naším rádiem spoustě kapelám pomáháme. Je to naším hlavním cílem, podpora mladých, začínajících a nemainstreamových kapel, aby také bylo, kde jejich písničky slyšet. Je spousta skvělé hudby, která se hraje po klubech, ale bohužel v rádiích slyšet není. Škoda pro všechny.

Veronika: Za sebe můžu jen říct, že mě k rádiu přivedl Vašek. Já sama jsem takovou touhu dělat moderátorku v rádiu neměla. Spíše mě vždy lákala ta psaná forma a dělaní rozhovorů pro hudební servery nebo časopisy. Jednou mi tedy Vašek napsal, že spolu budeme moderovat pořad v rádiu a já souhlasila. Na začátek jsme si vymysleli koncepty dvou pořadů MusicWay a MusicStar, ze kterých se pak vyprofiloval, jak už říkal Vašek, jeden pořad - MusicStar s kapelou. Dnes jsem za to opravdu ráda, protože mě rozhovory s kapelami moc baví, a když se do nich zapojí i posluchači, tak mám z toho velkou radost.

Pamatujete si, jakou kapelu jste si pozvali jako vůbec prvního hosta?

Václav: Pokud se dobře pamatuji, tak naším prvním hostem byla kapela Černá Mutace. Ale spíš by na to odpověděla Veronika, která se o domlouvání kapel do rádia stará.

Veronika: Vašek si to pamatuje dobře. První kapelou byla Černá Mutace, ale to ještě nefungovalo naše rádio. Rozhovor byl jen v Rádiu ICM. Jedna z prvních kapel, které byla u nás ve studiu v pořadu MusicStar s kapelou po založení Rádia SoundWave byla českobudějovická kapela Good Mood, která ale už nefunguje.

A na kterou kapelu jste doposud nejvíce hrdí?

Václav: Já osobně jsem hrdý na všechny kapely. Nechci dělat nějaký rozdíl v kapelách a porovnávat je. Pro nás jsou všechny stejně důležité. Pokud bych to mohl říct trochu jinými slovy, tak bych asi řekl, že nejznámějším hostem našeho pořadu byl Vilém Čok. Bylo to velice příjemné setkání, Vilda byl skvělý a rád na to vzpomínám. Našel si naše rádio sám v rámci propagace svého nového CD Živá voda. Sešli jsme se s ním v Praze a pořad předtočili. Občas to takto praktikujeme, pokud jsou kapely z daleka. Nebo se s nimi sejdeme tady na jihu, když tu mají svůj koncert. Ale není nad to, když kapela přijde k nám do studia do pondělního pořadu v čase, na který jsou již posluchači zvyklí.

Veronika: Já jsem také hrdá na všechny kapely, co u nás byly. Mohu jen vyzdvihnout známější jména, se kterými jsme měli možnost udělat rozhovor jako třeba Satisfucktion, Vilém Čok, Jitka Charvátová, Atari Terror, Seven, Dark Gamballe, Hazeydecay nebo X-Core.

A naopak, je někdo, kdo vám frekvenci znechutil, tudíž s ním už nechcete nic mít?

Václav: Nikdy nám žádný náš host vysílání neznechutil. Naopak, večery s kapelami jsou pro nás velice fajn, užíváme si to a vždy se na další pořad těšíme. S kapelami je velká sranda a vždy to rychle uteče. Někteří hosté u nás byli již i dvakrát. Když třeba vydají nové CD, tak si je pozveme znovu a povídáme si o CD a o tom, co je u nich nového. Spíš bohužel musím přiznat, že jsme pravděpodobně my znechutili návštěvu našim hostům. Již několikrát se nám stalo, že nás zklamala technika a rozhovor nebyl slyšet do éteru. Jednou se nám to stalo u kapely, která přijela z Prahy a byli dost naštvaní. Nedivím se jim, byli naštvaní oprávněně. Nás to s Veronikou také strašně mrzelo, ale co se stalo, to se stalo.

Veronika: V každém pořadu se snažíme o pohodovou atmosféru tak, aby se u nás hostům líbilo a myslím si, že vždy z toho vyšel příjemný rozhovor. Doufám, že to tak vnímají i kapely. Většinou od nich dostáváme ale pozitivní zpětnou vazbu.

Z vašich odpovědí plyne, že váš pořad už dávno není jen o jihočeských souborech…

Václav: Samozřejmě, že tím, že jsme tady z jihu, tak máme perfektně zmapovanou jihočeskou scénu. Komunikujeme ale s kapelami z celé republiky. Občas se nám ozvou kapely i ze zahraničí. Například Slovensko, Bulharsko, Rakousko nebo Itálie. Tyto kapely k nám nejezdí na rozhovory, ale pošlou nám svá CD a my je potom hrajeme. Již jsme měli jako hosty ve studiu i několik hostů z Prahy a několik rozhovorů jsme s „přespolními" předtočili.

Veronika: Jsem moc ráda, že se nám ozývají kapely z různých koutů naší republiky i ze zahraničí. Ve studiu už jsme měli několik pražských souborů, ale převážně k nám jezdí kapely z jižních Čech.

Hlásí se vám kapely samy? Vybíráte si vyloženě, nebo berete všechno, co se namane?

Václav: Za úspěch našeho rádia považuji to, že se nám i kapely hlásí samy a píšou nám, že by chtěli, abychom je hráli v rádiu a že by i rádi přijeli na rozhovor do studia. Určitě nebereme všechno, co se namane, a vybíráme si. Hlavní je žánr. Kapela musí zapadnout do našeho zaměření, což je hlavně rock řekněme ve všech podobách od pop rocku, přes hardcore, metal, punk až ke grindu. Já i Veronika máme rádi také electronickou hudbu, ale chceme být hlavně rockové rádio, tak o elektronické hudbě máme čtyřhodinový pořad každou středu večer, ale jinak tento žánr v normálních časech skoro vůbec nehrajeme. Rádi bychom z toho udělali také živý pořad s moderátorem. Již se nám něco rýsovalo, ale nakonec se to nezrealizovalo. Podobně je to i o stylu SKA každý čtvrtek večer. Určitě nediskriminujeme kapely dle toho, že jsou neznámá kapela, nebo že nehrají dlouho. Samozřejmě, že kapela by měla mít již několik kvalitně nahraných písní, abychom měli od nich co hrát. Já nejsem velkým fanouškem třeba grindu, ale neznamená to, že si tu kapelu do studia kvůli tomu nepozveme a nehrajeme jejich písničky. Oni ti drsní hoši z pódia jsou normální kluci a je s nimi ve studiu sranda. Je to příjemný večer.

Pokud se nepletu, plánujete již nějakou dobu přestěhování… Proč? Víte, kde zakotvíte?

Václav: Ano, plánujeme. Chtěli bychom se osamostatnit a mít vlastní studio, kde si vše uděláme podle sebe a nebudeme závislí na jiných lidech. A kde zakotvíme? To nevíme. Bohužel jsme neziskové rádio a vše si platíme z vlastních prostředků, takže nemáme peníze na pronájmy prostorů. Každopádně bychom chtěli zakotvit někde v Českých Budějovicích. Považujeme se za českobudějovické rádio, i když vysíláme ze studia v Českém Krumlově. Kdyby nám někdo chtěl pomoci, tak více informací najde na našich stránkách.

Nemáte pocit, že je už dneska internetových rádií tolik, že o ně lidé ztrácejí zájem? Co musíte udělat pro to, abyste si zachovali přízeň posluchačů?

Václav: Samozřejmě, že internetových rádií je spoustu, ale mnoho z nich jsou rádia na bázi toho, že si doma někdo pustí přes přehrávač oblíbenou hudbu a streamuje to na web. Některá vysílají jen pár hodin denně nebo týdně. My se snažíme vystupovat jako plnohodnotné rádio, které vysílá nepřetržitě, nabízí živé nebo alespoň nějakým způsobem zaměřené pořady a další doprovodné akce na webu či facebooku. Snažíme se i posluchače zapojit. Mohou hlasovat na stránkách do hitparády, vybírat si Kapelu týdne či vyhrát nějaké ceny darované kapelami v soutěžích. Také spolupracujeme s pořadateli různých akcí a festivalů a propagujeme jejich akce prostřednictvím spotů, tiskových zpráv a tak dále. Tyto věci zprostředkováváme i kapelám. Bohužel to moc nevyužívají. Stačí nám poslat namluvenou upoutávku ke koncertu a my jim to budeme hrát v éteru. Myslím si, že lidé o internetová rádia zájem neztrácejí. Naopak je to prostor, kde je možné slyšet jinou muziku než na hlavních rádiích, která hrají dokola pořád stejné písně. Nevýhodou je, že lidé hodně poslouchají rádia v autě na cestách a to je ještě stále jednodušší si naladit FM rádio. Až budou datové toky přes mobil levné, tak bude možné poslouchat v autě i naše rádio. Je to tedy možné již teď, ale není to zadarmo.

Veronika: Přízeň posluchačů si zachováme tím, když se budeme o rádio pěkně starat. Myslím tím, že budeme aktualizovat stránky, neustále vylepšovat playlist, dělat rozhovory, připravovat soutěže, doplňovat program o nové pořady a především propagovat rádio, jak jen to půjde. Bohužel jsme na to jen dva, tak to není jednoduché.

Chtěli byste pracovat v profesionálním rádiu?

Václav: Já ne. Jsem hodně liberálně založený člověk a je pro mne důležité rozhodovat sám, co chci dělat. Nemohl bych sedět ve studiu a pouštět písně, které tam jsou předem předepsané. Proto máme s Veronikou své rádio a pouštíme si, co chceme…

Veronika: V profi rádiu bych nechtěla pracovat, protože chci mít svobodu ve výběru muziky, kterou lidem budu pouštět. Komerční rádia žijí a fungují převážně z reklamy, což výhradně vylučuje náš smysl, proč to rádio děláme. V prvé řadě je to náš koníček a ne naše živnost. Finanční prostředky bychom chtěli získat především na veškeré provozní náklady rádia. To by byl ideální stav pro nás.

Co vlastně posloucháte za muziku?

Václav: Já jsem vyrostl v osmdesátých letech na metalu a punku. V polovině devadesátých jsem začal poslouchat hlavně americkou rockovou scénu a u toho jsem zůstal dodnes. Navíc jsem v Americe chvíli pobýval a tak mi ta hudba přirostla k srdci. Samozřejmě že mám rád i evropskou rockovou scénu. Stále americkou scénu sleduji a jak se tam objeví něco nového, tak to hned dám do našeho rádia. Nemusím příliš tvrdou hudbu, jako je grind. Někdy i hardcore je pro mne trochu moc "hard".

Veronika: Já osobně ráda objevuji nové kapely. Oslovuje mě evropská kytarová hudba, nejvíce britská. Čím jsem starší, tak zjišťuji, že jsem stále náročnějším posluchačem. Líbí se mi složitější propracované písně, které mají hloubku, obsahují nějakou vnitřní výpověď, poselství, postoj. Mám ráda silné refrény vážnějšího charakteru. Hodně mě nadchla třeba koncepční deska The Suburbs od kapely Arcade Fire, která je osobní výpovědí kapely, o jejich životě na předměstí, o nadějích a obavách z budoucnosti, o finanční krizi, která má eliminovat střední třídu. Jinak z kapel bych dále vyzdvihla Placebo, Radiohead, Kasabian, Muse, Incubus, Kaiser Chiefs.

Můžete nám na závěr trošku blíže představit sami sebe?

Václav: Jsem rodák z Českých Budějovic, kde žiji celý život, kromě krátkého období několika let cestování po světě. Pracuji v direct marketingové společnosti. Mám rád rockovou hudbu a rád chodím na koncerty, i když mi to jako nekuřákovy vždy znechutí zakouřené prostory. Také dělám manažera kapele Estuary High Tide. Cvičím bojová umění, sportuji – hlavně běh, horské kolo a turistika, rád cestuji. Jsem také politicky aktivní. Zajímám se hodně o světové dění. Ale hlavně spolu s Veronikou provozuji internetové rádio SoundWave.

Veronika: Jsem mladá, krásná, atraktivní blondýna. (smích) Ale vážně. Kromě rádia mě ještě baví o muzice psát. Byla jsem redaktorkou několika hudebních serverů a v současné době působím v kulturním a lifestylovým časopisu Sem Tam. Jinak pracuji v jedné neziskové organizaci jako sociální pracovník. Ráda si zahraju florbal. Je to skvělý sport, kterému jsem doslova propadla. Ráda také cestuji a poznávám nová místa. Bydlím v Českém Krumlově se svým partnerem a jsem tu maximálně spokojená.