Víte, co jsou to sáhové kameny? Nebo, jaký je rozdíl mezi dřeváky a mejšlaty? A nebo, kde se dozvíte prakticky vše nejdůležitější o Schvarzenberském plavebním kanálu, o tomto jednom z největších technických majstrštyků Pošumaví? Ve Chvalšinách.

Nenápadné a krásné

Chvalšiny působí většinou tichým dojmem, jakoby se tu zastavil čas. Proč zrovna tady mají Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu? Protože právě tady se kdysi narodil Josef Rosenauer, tvůrce plavebního kanálu.

Pokud o této stavbě víte pouze z doslechu nebo nic blíže neurčitého, pak pro připomínku: Tento unikátní zázrak stavitelství spojuje Vltavu s Dunajem. Muzeum oslaví v příštím roce deset let své existence. Na jeho výstavbu přispěla svého času Evropská unie celkovou částkou takřka 290 tisíc eur.

V poslední době má ale obec se získáváním dotací spíše problémy, hlavně co se týče peněz nutných na přestavbu a modernizaci školy. Zatímco dlouhodobě bezvýsledně žádá na různých místech o dotaci na celkovou rekonstrukci školy, nemůže si dovolit nechat objekt bez dílčích oprav a tak postupně uvolňuje ze svého rozpočtu menší sumy. Letos to byly, podobně jako loni, dva miliony korun.

Podle ředitelky Evy Luštické stihla odborná firma během prázdnin provést celkovou rekonstrukci elektroinstalace. Škola má také už kompletně nová světla odpovídající hygienickým normám.

Ale co bude dál? To se zatím neví. „K získávání dotací už jsem skeptický,“ okomentoval několikaletý boj starosta Milan Ruschak.

Rozpočet se každoročně pohybuje kolem šestnácti milionů korun, ovšem letos postihl Chvalšiny, podobně jako mnoho jiných měst a obcí pokles daňové výtěžnosti a obec tak přišla o dva miliony. Zrovna možná o ty, které by se hodiny v příštím roce na další kolo oprav školy.

„Snad vyjde dotace alespoň na modernizaci sběrného dvora, ten by potřeboval zhruba čtyři miliony korun,“ upřesnil správce obecního majetku Pavel Krejčí.

A jak se tady žije místním? Během orientačního průzkumu Deníku si nikdo nestěžoval. Naprosté většině lidí chvalšinský poklid zdá se, vyhovuje.„Mě se tady žije dobře,“ uvedl velice častý názor Milan Anderle.

„Bydlím tu od roku 1947. Vadili mi tady akorát vojáci, stále tady jezdili s tanky a to byl strašný rachot,“ zavzpomínal na dobu největšího využívání sousedního boletického vojenského prostoru.

„Já jsem tady naprosto spokojená, stačí mi vyjet do Krumlova nebo do Budějovic, tam je na mě moc rušno. Možná mi tady chybí víc služeb jako čistírna, obuv a podobně,“ dodala Eliška Račková. Další lidé reagovali na otázku takřka shodně.

„Je tady fajn, vám snad řekl někdo něco jiného,“ odpověděla otázkou Vlasta Nováková. „Možná častější autobusové spojení nebo lékárna, ale jinak? Neměnila bych.“

Nejslavnější chvalšinský rodák

Josef Rosenauer se ve Chvalšinách narodil pravděpodobně 26. února 1735 jako nemanželské dítě Voršily Traxlerové. Cejch nemanželského dítěte mu mnoho let komplikoval život. Od 13 let se učil u lesníka Petra Lambechara, který spravoval nedalekou bažantnici v Červeném Dvoře.

Rosenauer to dotáhl až na post lesního adjunkta Schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Tam začal při zaměstnání (na náklady zaměstnavatele) studovat inženýrskou akademii ve Vídni a po několika letech tak získal titul knížecího lesního inženýra.

Po složení zeměměřičských zkoušek se poté stal také přísežným zemským zeměměřičem, který vyprojektoval a postavil Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Několik zajímavostí z historie

Název obce Chvalšiny zněl původně Chvališín a vznikl nejspíše koncovkou -ín z osobního jména Chvališa či Chvališ a značilo to Chvališův (pravděpodobně Chvališův dvůr).

Roku 1611 poškodili Chvalšiny Pasovští při svém vpádu do Čech, za třicetileté války se v obci postupně zabydlily všechny armády zúčastněných stran, za napoleonských válek se tu pak ubytovala i carská ruská posádka.

Po revoluci v roce 1848 byla i ve Chvalšinách zrušena poddanská správa a byl ustaven obecní úřad. Roku 1850 tu vznikl okresní soud, který byl zrušen až na počátku druhé světové války.

V letech 1855 -1868 sídlil ve Chvalšinách okresní úřad. V obci bsídlil i berní úřad, notářství, četnictvo, pošta a telegrafní úřad.

V roce 1930 měly Chvalšiny 1300 obyvatel a 150 domů. Dnes tady žije 1200 lidí.

Zvon z kostela svaté Maří Magdalény byl podle místní pověsti nalezen na louce u obce, kde jej vyryl obecní býk.

Kostel svaté Maří Magdalény je prvně zmiňován v roce 1293.