Chtějí pomoci pstruhům ve zdejších vodách a už tak zdevastované původní populace pstruha obecného přiblížit do početních stavů dob minulých.

Schránky v potocích rozmístili už podruhé: poprvé to bylo loni, na zkoušku. Při podzimních kontrolních odlovech pochytali spoustu krásných „ročků“ – ujistili se tak, že schránky fungují, pokud se dají na správné místo. Když je zanese písek nebo bláto, jikry uhynou a nevylíhne se nic.

Jirky se vyvíjejí ve dvou typech schránek: v plovoucích, ty jsou připevněné mezi kovovými tyčemi, aby neodplavaly a v dnových, uložených na dně potoků ve štěrku v drátěných sítích.

Na cestující městskou hromadnou dopravou v Českých Budějovicích tak budou čekat „Valentýnky“ plné citu, veršů i humoru budějovických dopraváků.
Utrhněte si lásku! Budějovickou MHD zaplaví Valentýnky

Proč to rybáři dělají? Chtějí napravit škody, které lidé na populacích pstruha obecného potočního napáchali v minulosti. „Původní populace pstruhů u nás téměř vymizely a může za to řada faktorů,“ vysvětlil Ondřej Bartoš, předseda spolku. „Ať už je to oteplování, chemismus vody, větší množství rybožravých predátorů, nevhodné úpravy toků, splachy z polí či nevhodné rybářské hospodaření v minulosti, kdy docházelo k odlovení generačních ryb z potoků a vysazování nového plůdku na jaře. Tím se rybáři nevědomky zbavili genofondu generační ryby, která v potoce žila po staletí a byla na něj zvyklá.“

Zdroj: Youtube

A proč nestačí vysazovat plůdek? Je lepší, když se jikra vykulí v potoce, bude tam totiž mít i dost potravy, která se rozvíjí ve stejnou dobu. „V porovnání s líhní, kde mají ideální podmínky, určitě přežije jen malá část rybiček, ale pokud rybička zvládne inkubaci přímo v toku, zvládne i následné vykulení a tzv. si přičichne vodu, kde se vykulila, měla by se tam pak vracet na výtěr,“ říká Ondřej Bartoš. Právě o to jde, aby se v potocích nejen rozšířila místní forma pstruha obecného, ale aby tam taky zůstala a množila se tam. Jikry pocházejí z líhně na Strážném potoce na Českokrumlovsku, od chovatelů Pavla Chruňáka a Jonáše Knížka. Už se tak nestane, že by v potocích byly vysazené ryby, jejichž rodiče pochází z Itálie nebo ze Slovenska. „Rádi bychom poděkovali Jihočeskému územnímu svazu ČRS za finanční pomoc a jejich progresivní přístup při podpoře této metody hospodaření,“ dodává na závěr Ondřej Bartoš.