„Má devět stupňů," hlásil
u vchodu místostarosta Velešína Jiří Růžička v gala stejně jako všichni další hosté, kterých rychle přibývalo. „No, nechtěl bych se v ní teď koupat," poznamenal, netuše, že tomuto přání nebude vyhověno.

Dodavatelská firma veškeré stavby a zařízení včera přesně v poledne slavnostně předala koupaliště zástupcům města Velešín. V té chvíli se stalo do té doby neuvěřitelné skutkem. A to po několika desítkách let planých slibů, kdy se Velešín ocitl v paradoxní situaci – ačkoliv se pod ním rozkládala římovská nádrž na Malši, Velešínští se neměli kde koupat.

„Až od roku 2003 se zastupitelstvo začalo intenzivně zabývat řešením tohoto problému," řekl při otevření starosta  Josef Klíma.   „Nakonec , navzdory řadě problémů, dospěl ke zdárnému konci. Konečně jsme tedy otevřeli venkovní bazén, ve kterém se budou moci obyvatelé Velešína koupat, aniž by je honila policie."
Stavba koupaliště budila ve Velešíně velké debaty. Původně plánovalo město postavit   vodní svět s krytým bazénem na pozemku za benzinovou čerpací stanicí, ale kvůli příliš velkým nákladům nejenom na stavbu, ale i na budoucí provoz z tohoto plánu nakonec sešlo.

„Otazníky nad investicí, náklady na provoz a návratností nad vloženými prostředky pochopitelně zůstanou," řekl Josef Klíma. „Ale  věřím, že se to časem srovná."

Koupaliště budou využívat nejenom obyvatelé Velešína všeho věku, ale i lidé z širokého okolí, neboť, jak řekl starosta: „Široko daleko takový bazén v nerezu není!"

Areálem se klikatí kameny přirozeně vydlážděné koryto potoka. Jsou tu budovy poskytující zázemí pro pokladnu, plavčíka, jehož prostora je vybavená i nosítky. Jsou tu šatny, sprchy, sociální zařízení, prostor pro občerstvení.  Venku nechybí hrací prvky pro děti, beachvolejbalové hřiště a další druhy hřišť včetně toho na kuželky. Ale nejatraktivnější podívanou skýtá soubor bazénů vybavených skluzavkou o několika dráhách.
A tam přišla chvíle, kterou Jiří Růžička původně nečekal, jinak by si nejspíš vzal na sebe plavky. Takto si sundal pouze sako a boty – a hosté ho zvesela hodili do bazénu. „Voda parádní, perfektní, kudy teče, tudy léčí," pravil  Jiří Růžička, když vystupoval z bazénu a voda z něho cedila jak z hastrmana.

Spolu s areálem koupaliště městu podstatně přibyla plocha na udržování, neboť kolem  bazénů se rozkládá terén na slunění osetý trávou. „Bude to náročné na sečení," připustil Jiří Růžička, když se převlékl do suchého.  „Ale na té ploše nechceme nikoho omezovat, lidé si budou moci lehnout, kam budou chtít.  Je to celé dělané tak, aby si  tu lidé mohli najít svoje místečko  a nešlapali si po zádech. I proto není ten bazén moc velký. Tady může maminka s dětmi strávit celý den. Je tu dětské hřiště, ping-pongové stoly, kuželky, beachvolejbal – tam si děti klidně můžou pleskat bábovky, myslím, že si tu každý najde svoje."

„Je to standardizovaná dráha. Tvoří ji tři pětadvacetimetrové dráhy, což je normální," říká o plaveckém bazénu  Jiří Růžička. „Byly udělány tři  studie, vybrali jsme střední variantu. Tento areál by měl obsloužit kolem 380 lidí za den, což je na tento počet obyvatel a spádovou oblast v normě. Do bazénu se vejde osmdesát lidí na cachtání a každý pořád neplave. Na plavání se pak ty dráhy podle  potřeby vyčlení. Vstupné se platit bude, ale jeho výši teprve určíme."