Nemá o tom tušení. Spokojeně spala v postýlce v bezpečí svého domova a stejně tak neměla ponětí, že na stole vedle ní malá krabička ukrývá zlatý řetízek s přívěskem se znamením kozoroha. Dárek pro ni, který rodičům, jak je již tradicí, na upomínku předal starosta Velešína Josef Klíma spolu s matrikářkou Danou Kollarovou.

Terezka se narodila 8.ledna v noci ve 3.23 hodin. Dřív než maminka Zdeňka ji spatřil tatínek Tomáš Kohout. Terezka se totiž narodila v českobudějovické nemocnici císařským řezem. „Ten den jsem byla na pedikúře, na úřadě zaplatit popelnice a podobně, a v noci v jednu hodinu jsme jeli," vyprávěla s úsměvem Zdeňka Kohoutová. Kohoutovi to nečekali, protože miminko se mělo narodit až tak za šestnáct dní.

„Praskla mi voda a nic se nedělo," líčila Zdeňka Kohoutová. „Žádné bolesti, nic. Co máme dělat? V knížce jsem se dočetla, že máme jet."
V porodnici zdravotníci tatínka Tomáše zatím poslali na kafe. Dvě hodiny se procházel areálem nemocnice, pak se dozvěděl, že jeho žena bude rodit císařským řezem, protože se holčička ještě neotočila.

„ Ve tři hodiny jsem šla pod nůž," dodala Zdeňka. „Zavezli tě na sál a za tři minuty už jsem slyšel brečet mimčo," říkal Tomáš. Svoji dcerku viděl, když ji vezli na mytí, zatímco operace mladé ženy na sále pokračovala.

„Já mu pak volala: Tak co, jaká je? Jestli ošklivá, tak dostaneš!" vyprávěla se smíchem Terezčina maminka, jak zjišťovala, jestli miminko nemá zvrásněnou tvář, jak to někdy u čerstvých novorozenců bývá. Svoji dcerku s mírou 48 centimetrů a váhou 2 550 gramů, spatřila v 5.30 hodin, sama ještě pod vlivem medikamentů. Tomáš Kohout, který měl kvůli svému zaměstnání obavu, že až přijde Zdeňčina chvíle, bude někde daleko na cestách a nestihne se včas vrátit, nakonec z vlastního porodu stejně neměl nic. „Nic jsem neviděl, jenom mi pak ukázali miminko. Tak jsem jel domů pít," dodal se smíchem.

Rodiče věděli, že to bude holčička, dostala jméno Terezka. „Je hodná, v noci je to zaplaťpánbůh dobré, spí," chválili si manželé.
Že je Terezka prvním občánkem Velešína, toho se věru nenadáli. „To jsme koukali. Ani jsme nevěděli, že ve Velešíně je zavedená taková tradice."