Sázení jabloně doprovodila muzika v podání nejmenších muzikantů z velešínské základní umělecké školy.

A nejenom muzika, také výstava výtvarných prací. Deštivé počasí se na tu chvíli nad návštěvníky smilovalo, takže děti a dospělí včetně výkresů rozvěšených mezi jabloněmi nezmokli.

Pohodové setkání u jabloně zorganizovali vedoucí výtvarného oboru velešínské zušky. „Zpracováváme totiž momentálně projekt Člověk a prostor," vysvětlila učitelka Iva Hulíková. „V tomto roce se zabýváme veřejným prostorem, a při tom tématem stromů a veřejné zeleně. V rámci toho pro nás také absolventi výtvarky připravili přednášku Zeleň a umění. A také jsme chtěli zasadit strom."

Původně uvažovali o nějakém druhu kaštanu, ale když zjišťovali, kam by měl přijít a jaký strom by byl nejvhodnější, aby dlouho vydržel, shodli se nakonec na jabloni, kterou zasadí do sadu za čističkou.

A jablůňka tam nezůstane opuštěná. Iva Hulíková se těší, že do těch míst budou s dětmi chodit tvořit do plenéru.

„Tato jablůňka je stará odrůda vysazená někdy ve dvacátých letech. Přesněji řečeno je naroubovaná na jabloňovou podnož," doplnila Dana Kindlmanová ze sdružení Modron. „Roub jsem získala od pána, který tuto jabloň vlastní. Jabloň sázel už jeho děda a chtěl, aby se ta odrůda zachovala. Vím jenom, že to je zimní zelené jablíčko – uvidíme, jaké bude."

Neznámé staré odrůdy, které genofondový sad zachovává, se většinou daří určit až teprve poté, kdy na nepojmenované jabloni uzrají jablka.

Při vlastním sázení stromku přidaly děti chutě ruku k dílu. „Přišli jsme sem, protože syn chodí do výtvarného oboru, který tu má výstavu," svěřila se maminka šestiletého Péti, Hana Vítů z Velešína. „Chodíváme sem, ale většinou jenom okolo, protože tu bývá zavřeno. Líbí se nám tu, je tu hezký plácek."

„Zatím jsem svůj obrázek ještě nenašel," řekl Péťa. „Maloval jsem kytku i ptáčka."
Nevyzpytatelné počasí od návštěvy sadu neodradilo ani Frnkovy z Velešína.

„Moje dcera chodí do výtvarky zušky, maluje tam celý rok, tak jsme se chtěli podívat hlavně na její výtvory," řekla Marie Frnková. „Také to byla příležitost projít se. Ten sad s jabloněmi je hezký. Moje dcery mají vztah k přírodě, chodíme kolem na procházky, takže to tady známe."

A šestiletá Maruška dodala: „Mám tu výkresy. Malovala jsem květ, ptáčka – toho jsme vyráběli. Také velikonočního zajíčka. A maluju i doma."