Maximálně kolem hrabat trávu.

Zemědělci na tom byli ještě hůř. Většinou nemohli dělat ani to a ač nevědí, do kterých 
z jarních prací by se pustili dřív, pole v regionu zela povětšinou prázdnotou. Na řadě polí v půdních  prohlubních ještě stojí voda, a tak se do polí místy vydali pouze oráči.

„No, je to jen tak tak," zhodnotil stav zamokřenosti pole, které oral, soukromý zemědělec v Plešovicích Václav Vilhum. „Je to dost mokrý. Aby se  z toho neudělaly hroudy," obával se. „Asi to radši zaschnout nenecháme."
Přitakal, že na polích nemají kvůli dlouhé zimě a sněhu, který nedávno napadl, ještě nic uděláno.  „To si možná ještě počkáme, než budeme  moct začít sít. Potřebujeme co nejdříve zasít jarní ječmen, ale není dobré sít ho za mokra. A pak přijde na řadu oves. Brambory také. Tuhle pro ně měl Martin jet na Vysočinu, ale volali, ať nejezdíme, že mrzne. Loni jsme je sázeli 22. dubna. Včera přiletěly vlaštovky, tak povídám: A můžeme sázet brambory," podotkl 
s úsměvem.

Až práce vypuknou,  budou muset zemědělci nasadit pořádné tempo. „Bude to všechno najednou – sít, hrabat louky… Hlavně po divokých prasatech. Dvě louky máme od nich tak zoraný, že není vůbec vidět trávu," povzdychl si Václav Vilhum. „No, každý rok je to nějaký…," dodal.

„Zpoždění je značné," potvrdil v sobotu  soukromý zemědělec z Přísečné Václav Perník junior, jehož otec o víkendu  také vjel do pole pouze s pluhem. „Od roku 1993 jsme   jenom  jednou seli až v dubnu. Letos to tedy bude podruhé. Jinak vždy máme zaseto do 15. března. Ale počítám, že nejpozději v pondělí sít zkusíme. Všechna pole na tom nejsou stejně, je to pozemek od pozemku jiné. Bude to záviset na počasí," řekl Václav Perník.

Uvidí se, jak si příroda se zpožděním poradí. „Příroda je mocná čarodějka," říká Václav Perník. „Může to dohnat, ale výnosy u jarních plodin budou možná nižší. I když jednou jsme mák přesívali druhého května a rozdíl na výnosu žádný nebyl. Jsme ale na  trní o to víc, když jsme viděli, že v okolí Prahy už mají zaseto, tam je totiž to poslední sněžení minulo."

Nedočkavě se na zahradu v sousedství říčky Polečnice v sobotu vydala Marie Štěpánková ve Starých Dobrkovicích.  „Dlouho tu ležel sníh a dlouho se tu drží mokro. Takže tu nic moc ještě dělat nemůžu. Ani ředkvičky nemám ještě zaseté. Jindy už mám zasázenou cibuli, teď vůbec nic," rozhlížela se kolem. „Ani nic moc nekvete, zatím co jiné roky je  to tu v téhle době v jednom květu. Dokonce ani krokusy tu ještě nekvetou."

Poprvé po zimě na delší pobyt na svou chatu v Běleni pod Malšínem přijeli Chalupovi z Českých Budějovic. „Teď jsme přijeli, tak zatím se tu rozkoukávám. Moc toho tady nepěstuji, jde tu jen hrách a jahody. Loni už byl samozřejmě hrách v zemi, teď   jsem na záhony ještě nesáhla," svěřila se rodačka z Českého Krumlova Eva Chalupová.

Natrvalo se na léto na svou chatu v Běleni nastěhovali manželé Taclovi z Větřní, kteří tam s radostí zahradničí. „Snažíme se pěstovat všechno, co jde," říkala Eva Taclová.   V Běleni pěstují ovocné stromy i keře, zeleninu a bylinky. Na verandě se v prvních jarních paprscích koupaly připravené bedýnky s množstvím předpěstovaných sazenic zeleniny.   „Sazeničky jsou připravené, ale nic v zemi ani ve skleníku. Přivezli jsme je sem z domova, ale nevím, co  z nich bude, jsou takové ubohé. Vždyť celou zimu nebylo sluníčko."         „A vloni to zase zmrzlo," podotkl František Tacl. „Stromy byly v jednom květu, když přišel mráz, a bylo po úrodě."
„Ani stromy jsme ještě nestříhali, ale to se nic neděje. Korunu založenou už mají. Letos asi zastřiháme jen to nejdůležitější," konstatovala Eva Taclová.

Zahradu na dobrém místě, tedy na jižním svahu ve Velešíně nad rybníkem Houžvák, má Jaroslav Hynšt. V sobotu odpoledne se do svahu opíralo slunce, ale ačkoliv by jindy touto dobou v zahradě vše kvetlo včetně četných ovocných stromů, nyní terasovité stupně zdobila jen kvítka sněženek, krokusů a modrých laduněk.
„Ředkvičky rostou, ale jen ve skleníku," říkal. „Zpoždění je měsíční. Teprve začnu střihat stromy, protože se doteď nemohlo nic dělat. Bude se muset chvátat. Ale já to stihnu, jsem tu denně a pomáhá mi syn." Díky dobré poloze zahrady Jaroslav Hynšt v sobotu ven zasel už ředkvičku a vysázel česnek. „Teď už  se přece to počasí musí umoudřit," dodal optimisticky.