Byly to doudlebské straky. Vzory se malují špendlíkovou hlavičkou nebo kotejšem seříznutým husím brkem. Nejčastějšími motivy pro zdobení jsou holubička, sluníčko, klásky, věnečky a kytičky, zkrátka vše, co souvisí s jarem. A protože jsou tyto kraslice bohatě barevné a pohromadě vytváří strakatou směs barev, říká se jim straky.
Křemežské straky proslavila Marie Husarová, lidová umělkyně, která se významně zasloužila o zachování a zdokumentování lidových tradic na Křemežsku. Mimo jiné proslula také jako malířka křemežských strak.
Naučila se je zdobit od svých babiček a starých vesnických žen. Vajíčka malovala od dětství. Narodila se 15. ledna 1914 v Křemži v domě č. 37. V roce 1959 už zasílala na ÚLUV měsíčně 200 kusů malovaných vajíček a ani zdaleka nestačily poptávce. V roce 1962 získala hodnost mistra lidové umělecké výroby. Stejnou technikou voskovou batikou a křemežskými motivy vytvářela i hedvábné šátky, šály a bytové doplňky. Šátky se strakami objely celý svět. Na výstavách sklízely obdiv a ocenění, např. na světové výstavě v Bruselu. Marie Husarová říkávala, že o Velikonocích bylo hodně práce, ale zvyky se dodržovaly. V domácnostech lidé pekli bochánky a hnětýnky pro chlapce a velikonoční rej.